Kdyby Babiš a Okamura nebyli vlivní politici, nejspíš by jim žádné stíhání nehrozilo

V případech premiéra i předsedy Poslanecké sněmovny jde i o to, že jejich kauzy se staly předmětem politického boje.

Poslanecká sněmovna včera dle očekávání nevydala premiéra Andreje Babiše a předsedu dolní parlamentní komory Tomia Okamuru k trestnímu stíhání. Všech 104 poslanců vládní koalice, kteří se hlasování zúčastnili, hlasovalo proti vydání předsedy hnutí ANO i stranického šéfa SPD.

Opoziční poslanci, kterých bylo ve sněmovním sále v době hlasování přítomno 82 z celkového počtu 92, počínání vládní koalice kritizovali a mnozí z nich v průběhu sněmovní rozpravy či po samotném hlasování nešetřili ostrými výroky. Například předseda Pirátů Zdeněk Hřib mluvil o „vrstvě privilegovaných papalášů, která se může schovávat před stíháním“, lidovecký poslanec František Talíř pak prohlásil: „Kdo páteř má, ten se vydat nechá, kdo páteř nemá, tak se vydat nenechá a bude se složitě schovávat za imunitu.“ (viz odkaz zde)

Převážná většina občanů bez ohledu na své politické preference je zcela jistě toho názoru, že před zákonem si mají být všichni rovni a i když se dopustí trestného činu sebevlivnější politik, má být souzen úplně stejně jako běžný občan. S tím souhlasím i já. V případě Babiše a Okamury jde však nejenom o to, zda se trestného činu dopustili, ale i o to, zda by jim za jejich prohřešky trestní stíhání vůbec hrozilo, pokud by nebyli vlivnými politiky.

V případě Andreje Babiše nemám jednoznačný názor na to, zda vyčlenění Farmy Čapí hnízdo z holdingu Agrofert v roce 2007 s tím, že po několika letech tam byla zase vrácena, bylo od začátku ze strany dnešního premiéra účelovým podvodem či nikoliv. Ostatně, nemohou se na tom shodnout ani české soudy: zatímco soud nižší instance Babiše již dvakrát osvobodil, odvolací vrchní soud naopak osvobozující rozsudek již dvakrát zrušil. Co však považuji za vysoce pravděpodobné, je to, že kdyby předseda hnutí ANO v roce 2012 nevstoupil do politiky, tak by vyplacená dotace pro Farmu Čapí Hnízdo dodnes nikoho nezajímala.

Kauza Tomia Okamury se, jak známo, týká předvolebních billboardů SPD, útočících na migranty tmavé pleti či na Romy. Přičemž nejvíce rozhořčení tehdy vyvolal billboard, na kterém byl zobrazen muž tmavé pleti se zakrvaveným oděvem a nožem v ruce, nad kterým byl uveden nápis: „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší „chirurgové“ z dovozu“. Bývalého ministra spravedlnosti a současného poslance za TOP 09 Jiřího Pospíšila rozhořčily billboardy natolik, že kvůli nim podal na SPD trestní oznámení (viz odkaz zde) a policie pak v lednu loňského roku požádala Poslaneckou sněmovnu o Okamurovo vydání k trestnímu stíhání.

Zmiňovaný billboard byl skutečně nevkusný a za hranou etiky, ale podobně eticky nevkusných billboardů bychom našli v minulosti při volebních kampaních dost i u jiných politických stran, včetně některých stran, tvořících současnou sněmovní opozici. Namátkou bych vzpomenul například koláž z dílny koalice Spolu před evropskými volbami v roce 2024, na níž byla předsedovi ANO Andreji Babišovi a europoslankyni Kláře Dostálové přimalována ruská trikolóra a připsán nápis: „Rusko, pro tebe všecko“ (viz odkaz zde). A i v Okamurově případě se domnívám, že pokud by šlo o billboardy bezvýznamné strany, která by neměla šanci uspět ve sněmovních volbách, tak by kvůli nim Jiří Pospíšil žádné trestní oznámení nepodával.

Proto považuji včerejší nevydání jak Andreje Babiše, tak i Tomia Okamury, za ospravedlnitelné. Ostatně, včerejší rozhodnutí Poslanecké sněmovny neznamená, že se premiér i předseda Sněmovny soudnímu líčení úplně vyhnou. Jejich stíhání bude pouze pozastaveno do doby, než oběma politikům vyprší poslanecký mandát.