Každý třetí propadl. Je to špatně?

Maturitní fiasko, každý třetí propadl – tak zní titulek hlavního článku na titulní straně dnešní MF DNES.  Že každý třetí student u maturitní generálky propadl, je nezpochybnitelným faktem.  Je však příznačné nazývat tuto skutečnost fiaskem českého školství?Já se domnívám, že nikoliv.

Co mě k tomuto „optimismu“ vede?  Jednak nešlo o ostré maturity, ale pouze o cvičné zkoušky, ke kterým jednotliví studenti přistoupili různě. Většina z nich  je samozřejmě využila jakožto možnost vyzkoušet si novou maturitu zkusmo. Ovšem otázka z ní, kolik z nich se na maturitní generálku speciálně připravovalo? Pokud nebyli svými učiteli speciálně motivováni (například tak, že jim bude výsledek testu započítaný do pololetní klasifikace), tak asi moc ne. Navíc v testech bylo zahrnuto i učivo ze 4. ročníku, které ještě studenti neměli v době generálky probrané. Proto souhlasím s odhadem ministra školství Dobeše, že při ostrých zkouškách bude neúspěšných maturantů kolem 15–20 procent (já bych se spíše přikláněl k dolní hranici).

Samozřejmě, že některým budoucím maturantům a jejich rodičům se i takový výsledek může zdát krutý. Hlavně těm, kteří studují na škole, kde dosud u maturit neprocházelo jen minimum žáků. Ale když vezmeme celostátní průměr, tak dosud bývalo u maturit neúspěšných kolem 12 procent studentů. Což zase není oproti předpokládanému odhadu až tak velký rozdíl.

Jistě se teď vyrojí spousta těch, kteří budou na základě výsledků maturitní generálky požadovat zrušení nebo aspoň odložení státních maturit (jedním z prvních takových byl „překvapivě“ i prezident Klaus). Já se však domnívám, že k tomu není důvod. Naopak – výsledky maturitní generálky totiž potvrdily, že máme u nás velké množství středních škol, ale zdaleka ne všechny jsou kvalitní (vůbec pro mě například není překvapením, že na soukromých školách byl počet  neúspěšných procentuelně dvakrát vyšší než na veřejných školách). A jak jinak chceme donutit některé školy, aby učily kvalitněji a nepřijímaly ke studiu žáky, mající čtyřky již na základní škole, než vzájemným srovnáváním kvality jejich žáků? Není přece rozhodující, že maturanti na střední odborné škole či obchodní akademii budou mít v českém jazyce či matematice horší výsledky než maturanti na gymnáziu.  Ovšem vzájemné srovnání u žáků škol stejného či obdobného typu určitě důležité je.

Kdo bude hledat výmluvy, vždycky je najde. Po maturitní generálce bylo v tisku například kritizováno, že některé otázky z českého jazyka byly nejednoznačné. Ovšem zajímavé je, že v češtině studenti dopadli ze všech předmětů nejlépe a naopak v matematice, která byla některými označována za „trapně lehkou“, nejhůře. Často se také argumentuje tím, že žákům, které v příštím roce čeká státní maturita, se během studia změnila pravidla. To ale není tak úplně pravda, neboť tito žáci nastupovali ke studiu v roce 2007 a v té době se již  se spuštěním státních maturit počítalo – původně dokonce hned v roce 2008.  Pravda, politici tehdy podlehly tlakům ze všech možných stran a státní maturity odložili (nikoliv však zrušili!). Totéž se opakovalo vloni, kdy došlo k dalšímu odkladu o jeden rok. A některé školy zřejmě spoléhaly na to, že se za rok zase najdou nějaké vlivné skupiny, díky kterým se vzájemné konfrontaci s jinými školami opět vyhnou.

Já však pevně věřím, že ministr školství Dobeš ani další členové vlády nic takového neučiní – další odklad či dokonce zrušení státních maturit by totiž pro české školství již mohl znamenat skutečné fiasko.