Kalousek ochráncem práv a svobod?

Část českého tisku velebí ministra financí Kalouska za jeho poslední aktivity. Nejde však o aktivity na poli ekonomickém (tam už by to asi téměř nikdo „nezbaštil“), nýbrž v oblasti boje „za právo a svobodu.“ Konkrétně za jeho snahu zamezit vydání ruského podnikatele a za kritiku prezidenta Zemana v kauze Putna.

Jak již vešlo ve známost, jeden z nejvlivnějších mužů naší politické scény se pokusil zabránit v odletu letadlu společnosti Aeroflot z pražského letiště a dokonce nařídil před něj postavil cisternu. Čímž nepochybně vystavil velkému riziku všechny cestující i letištní personál. To vše jen proto, že na palubě letadla seděl ruský podnikatel Torubarov, který neúspěšně žádal v České republice o politický azyl a kterému v Rusku hrozí trestní stíhání.

Při použití zdravého selského režimu nějak nemohu přijít na to, proč někteří členové vlády (kromě Kalouska především jeho stranický „nadřízený“ Schwarzenberg) vyvíjeli tak velkou snahu o záchranu Alexeje Torubarova. Chápal bych to, kdyby šlo o vydání osoby, které v její zemi hrozí za politické názory vězení. Ale Torubarov je v Rusku trestně stíhán za to, že podvedl své společníky a nevyplatil jim 26 milionů rublů za odprodej jejich podílu ve firmě. Torubarov tvrdí, že byl naopak okraden on, ale mohou naši politici věrohodně posoudit, na čí straně je pravda? Pokud někdo argumentuje tím, že ve spravedlnost ruského soudnictví nelze spolehlivě věřit – lze zrovna tak stoprocentně věřit ve spravedlnost českých soudů či neovlivnitelnost našich policejních složek?

Ke sporu prezidenta Miloše Zemana s akademickou obcí ohledně jmenování Martina C. Putny profesorem jsem se již vyjádřil ve svých předchozích článcích. Část veřejnosti Zemanův postoj kritizuje, část naopak schvaluje. Ovšem Kalouskův výrok o tom, že „Pokud pan prezident opovrhuje akademickými svobodami, existuje reálné riziko, že brzy začne opovrhovat i svobodami občanskými,“ je silně populistický a zcela neadekvátní tomu, o co v kauze Putna šlo.

Ne, Miroslavu Kalouskovi o žádnou ochranu práv a svobod nejde. Ale jelikož v oblasti ekonomické není téměř nic, čím by se mohl jakožto ministr financí pochválit a preference jeho TOP 09 po určitém vystřízlivění z fenoménu Schwarzenberga opět začaly klesat, asi nezbývá, než to na část voličů zkusit jako bojovník za ušlechtilé cíle …