"Učitelství je těžký, robotní úřad, vysilující duši, ochromující fantazii, pijící sílu z organizmu: děti přicházející do školy jsou zlé, svéhlavé, bludně vychované bytosti, rafinované, zlomyslné, zhýčkané, zbloudilé, instinktivně nepřátelské a ve velkém procentu úžasně neschopné. Vracím se po pěti hodinách vyučování fyzicky i duševně vysílen, disgustovaný, mdlý, tupý a sešlý." Otokar Březina, 1891

Karma. V roce 1990 jsem byl přesvědčen, že bude naše školství využívat odkazu našeho velikána J.A.Komenského. Houbelec, jak jsem se mýlil! Pouze máme několik škol po géniovi pojmenovaných a některé ani jemu čest nedělají.

Dnes si myslím, že úmyslně vládnoucí garnitura ani nechce žáky a studenty vést jeho myšlenkami. Nastavili by si totiž proti sobě zrcadlo, podřezali by si pod sebou větev. Např. kdyby se jen polovina bodů Desatera mravních přikázání od J.A.Komenského dodržovala, nemohlo by být tolik bezcharakterních vystudovaných lidí.

I na politiky myslel:

"Štěstínároda" - 18 podmínek štěstí podle J.A.Komenského. Např.8/ "Dobré úřady - v čele národa lidé moudří, mírní kdobrým, a přísní ke zlým".

A což teprve, kdyby se stanovilo kritérium učitele/vychovatele podle něho(?):

„Našiučitelé nemohou být jen sloupy u naší cesty, které nám ukazujísměr a samy nejdou“ » J.A.Komenský.

Potom by se tohle moudro vztáhlo i na politiky a po nejbližších volbách by letěli do propadliště politických dějin.

Zdravého rozumu je nám třeba, hlavně u příštích voleb...

Je rozdíl "učit" a "naučit". To je smysl bonmotu, "učitelé učí látku a ne děti".

Lékaři léčí, ale vyléčí většinou příroda.

Učitelé učí, ale děti se naučí to, co chtějí. Ne to, co chtějí učitelé, když to děti nechtějí.

Nepravda. Pokazde si vzpomenu skveleho cloveka, kantora, co me mel na matiku. Matika uz nebyla predmetem ale zivotem samym. Kam se clovek podival.

Mediální vzdělávací "odborníci" Feřtek, Kartous a další...

Jakým vzděláním v oboru se mohou vykázát? Kolik prací z dané problematiky mají uveřejněných v recenzovaných časopisech? Kolik let praxe v uvedeném oboru ( jak dlouho učili na střední, jak dlouho na vysoké škole) ?

Podobně "odborně " diskutovat v přírodních vědách nebo v medicíně by je zřejmě ani nenapadlo, ale fakt, že někdy chodili do školy, je podle nich "opravňuje" kafrat do věci, které vůbec nerozumí.

Následky invaze blbců na vysoké školy už se projevují. Otitulovaní trotli, kteří by dříve nezvládli střední školu, se sice mnohdy těžce uplatní v soukromých firmách, ale o to víc zaplevelili státní správu. Následky (po)neseme všichni.

Vystizne receno.

Problém našeho školství je, že se stále zavádějí nějaké změny, ale nikde není vidět žádná aspoň trochu ucelená koncepce. Krásně je to vidět na státních maturitách - všechno se sice obrátilo vzhůru nohama, ale doteď jsem nepochopil, co jsme tím vlastně měli získat. A to radši nemluvím o takových legracích, jako když občas ze zákona vypadne, že děti smějí používat chemikálie...

Díky, že jste citoval můj včerejší příspěvek. Máte samozřejmě pravdu. Školství je bohužel jeden z oborů, u kterých mají různí odborníci nutkavou potřebu neustále něco reformovat. Kam nás tyto neustálé reformy dovedly, ať posoudí každý sám.

Rozhlédněme se kolem sebe, kdo dosahuje v mezinárodním srovnání nejlepších výsledků. Většinou jde o asijské země. Pak si položme otázku, proč takových výsledků dosahují. Je to samozřejmě kombinace mnoha faktorů, ale ty nejdůležitější jsou: společnost, kde je vzdělání cestou k úspěchu, soutěživost, a v neposlední řadě i stabilní školský systém, který nikomu nic nesleví.

My asi nikdy nebudeme mít stejnou mentalitu jako oni, přesto bychom se od nich mohli v mnohém poučit. I my jsme tu podobný systém mívali. Pan učitel byl na vesnici bůh, i když mnohdy třel bídu s nouzí. Vystudovat střední nebo dokonce vysokou školu byla vstupenka mezi elitu. Nároky na studenty byly vysoké a jen ti s dostatečným talentem a velikou pílí mohli své studium dotáhnout do konce. Tohle je věc, na které bychom měli stavět, a nikoli na tom, kolik interaktivních tabulí bude ve třídě nainstalováno, zda si žáci místo do sešitu ťukají poznámky do tabletu, nebo jestli škola začíná v osm nebo v devět.

Dobry clanek.

No na vzdělávací systém za bolševika jsme nadávali. Prý někomu bylo zakázáno studovat kvůli svému "třídní" původu viz Václav Havel, přesto jaký Havel, tentokrát Ivan, byl ověnčen akademickými, jak sovětský generál medailemi (a přitom nešlo o shodu jmen). Co jsme znal, tak všichni (z okruhu mých známých) posrpnoví emigranti bezproblému na "Západě" uspěli a to díky teoretickému i praktickému vzdělání. Velice úspěšní byli studenti na "handlu" po r. 89, mezi které patřila i má dcera. Dnes však je totální kolaps vzdělávacího systému. Místo studia se raději staráme, aby žáci nebyli přetěžováni, měli hlavně práva a materiální zázemí. No a VŠ má dnes každej, kdo o má zájem, aby ji měl, přičemž za bolševika by byl rád, kdyby se alespoň vyučil. Jeden můj známý má příbuzného, který s odřenými ušima zvládnul základku (to bylo ještě za bolševika), pak se dostal na střední (to bylo po 89) tu zvládnul jen díky tomu, že byla soukromá, pak odešel na VŠ (pajdák), kde mj. měl totální problémy s matikou. Tak ho kamarád doučoval a řekl, že to s čím válčil po dobu dvou semestrů, se on učil na gymplu v prváku. O úrovni dalších předmětů, se raději ani nezmiňoval. Tak tenhle člověk má VŠ a učí !!!!!!!!! Tak se nedivme

pane učiteli, karma a

Děkuji.