Jak jsme u nás na Slovácku bojovali proti pražské kavárně

Posledně jsem vám referovál o tom, jak jsme v našéj slováckéj hospodě volili miss političku. Bylo to velice zajímavé, akorát, jak jistě víte, to mělo jednu drobnů vadu na kráse…

Kdo to eště nečetl, može tady, kdo četl, tak ví: zvolili jsme jakůsi Matyldu ze Strany zelených, ale na druhý deň jsme zjistili, že to není Matylda, ale Matěj… Ale no tož co už, jak sa u nás nekdy říká, stane sa aj střízlivému. Ludva, který tu Matyldu-Matěja nominoval, uznal jako správný chlap svoju chybu, donesl nám na druhý deň půl litra slivovice a odpustili jsme mu. Tů slivovicu má mimochodem velice dobrů, byť si ju pálí doma sám (není přeca tak hlůpý, aby tom Babišovi eště platil nejaké daně!)

Jináč ale do hospody svoje pálenky potajnu nenosíme, to bysme našemu hospodskému Laďovi dělat nemohli. Sice občas brbláme, že má pivo trochu teplé, borovičku moc drahů a v pátek nás hodinu a půl po zaviračce už vyhazuje, ale na druhů stranu, co bysme si bez jeho hospody počali. Furt byt doma s robama a čumět v televizi na Ordinaci v růžovéj zahradě nebo na Stardance?

Jak jsme tak jednů seděli, došel Laďa za nama ke stolu a svěřil sa nám, že má starosti. Na druhém konci našéj dědiny zdědil barák jakýsi Pražák, vyřídil si préj evropské dotace a udělá z něj hospodu. Teda bude sa to préj jmenovat Karlova kavárna (že by po Gottovi?) A Laďa sa bojí, že je to konkurence, která ho brzo odrovná.

„Co blázníš Laďo,“ chlácholil ho kámoš Staňa, „nejaký Pražák by tobě mohl konkurovat? A eště k tomu kavárnů? Dyť u nás na Slovácku všeci pijů pivo, štamprle, víno a kafé si nekdo dá enom tehdy, když potřebuje vystřízlivět po deseti štamprlách!“

„No chlapi, já bych to nebral na lehků váhu. Znáte Pražáky. Ty nám chců diktovat aj to, kdy máme chodit do obchodů, kdy sa máme modlit a dokonca aj ty košty slivovice nám chců zakázat. Može to byt nejaký nastrčený kůň, co napřed zblbne naše roby a potom aj nekteré z nás,“ trval na svém Laďa.

A jak jsme tak nad tým přemýšlali, tak jsme uznali, že Laďa přeca enom može mět pravdu. Naše roby by do téj kavárny chodit mohly a od toho Pražáka by sa snadno nechaly zblbnůt. A mohlo by to vést k temu, že nám přestanů doma vařit či prat a budů říkat, že v rámci téj emancipace by to měl dělat aj chlap, budů po nás chtět, abysme místo do hospody s něma jezdili do Hradišťa do divadla – no strašná představa…

Tak jsme sa usnésli, že to tak nenecháme. Lojza, ten je z nás nejstarší, rozhodl, že příští sobotu, kdy má ten Pražák otvírat, uděláme před tů kavárnů demonstracu. Tak, jak to bývá na záběroch v televizi: namalujem transparenty, nastřiháme z červeného papíru karty, slépky nám teď doma nesů dost, tak aj vajca do košíku vezmem… Enom na ty šibenice sa vykašlem, my jsme u nás na Slovácku přeca enom tolerantní ludé. Ale kdyby to nepomohlo a Pražák nás nebral vážně, tak kdo ví…

V sobotu ráno jsme sa shromáždili před hospodů, najméň padesát chlapů nás bylo a sešikovali jsme sa do průvodu. V čele šel Lojza a držal v ruce transparent s nápisem „Pryč s pražsků kavárnů!“  Došli jsme před tů kavárnu (ani nápis na ňu ten břídil eště nestihl dat a to chce dnes otvírat…) a začali skandovat a hvízdat. Půl hodiny, hodinu a pořád nic… Až potom dojelo nejaké auto, vysedl z něho chlap a točil si nás na kameru. Ludva sa začal rozčilovat a nadávat mu, ale my ostatní jsme ho uklidňovali. My chlapi ze Slovácka sa přeca neleknem nejakého kameramana či fotografa…

Až za další hodinu dojeli dva policajti ze sůsední dědiny a ptali sa nás, proč tady demonstrujem. Tož mu to Staňa vysvětlil, policajti naňho zprvu zírali, jak kdyby spadli z Měsíca, a pak nám řekli, že je to všecko enom fáma. Ten barák préj nedostal žádný Pražák, ale kůpil ho jeden Vietnamec a chce z něho udělat večerku. Tož jsme pro změnu zas zírali my…

Sice jsme z toho byli trochu rozpačití a zklamaní, že jsme demonstrovali zbytečně (proti téj večerce nic nemáme), ale hospodský Laďa nás aj tak večer pochválil a celů bečku piva narazil pro nás zadarmo.

A co sa nestalo: když jsme po oku sledovali zprávy na Nově, tak jsme tam uviděli záběry z téj našej demonstrace, hlavně pak ten Lojzův transparent „Pryč s pražsků kavárnů!“ A potom to eště komentoval jakýsi Jiří Beránek (nejaký tiskový mluvčí či co) a prohlásil něco v tom smyslu, že „je vidět, jak jsou lidé na východní Moravě uvědomělí a když je třeba, tak navzdory mediální propagandě dovedou důrazně říci svůj správný názor na nepřátele našeho pana prezidenta.“ No uznajte sami, nejsme my u nás borci?