Izraelští sportovci se v arabských zemích setkávají s nenávistí, případně tam vůbec nesmí

V Saúdské Arábii dnes začíná mistrovství světa v bleskovém a rapid šachu. Šachisté Izraele se ho však zúčastnit nesmí…

Sport by měl národy sbližovat bez ohledu na náboženskou, rasovou či politickou příslušnost jednotlivých sportovců. Přestože z této myšlenky vycházel již koncem 19. století zakladatel novodobých olympijských her Pierre de Coubertin, ani v 21. století bohužel není při všech světových sportovních kláních dodržována. Své o tom ví především sportovci, reprezentující stát s Davidovou hvězdou na vlajce, tedy Izrael.

Jak ti, co pravidelně sledují sportovní dění, vědí, nenávist některých arabských zemí z oblasti Blízkého východu je tak velká, že svým sportovcům někdy přímo zakazují k duelům se svými izraelskými protivníky nastoupit. Asi nejznámější v celé sportovní historii je případ íránského judisty Araše Miresmaejlího. Ten patřil na olympijských hrách v Aténách v roce 2004 k hlavním favoritům své váhové kategorie, ovšem vzdal už před prvním kolem, protože by v něm musel nastoupit proti izraelskému judistovi. Mezinárodní olympijský výbor ho pak z her symbolicky vyloučil, ovšem íránská vláda Miresmaejlímu následně vyplatila odměnu 125 tisíc dolarů, tedy stejný balík peněz, jaký by obdržel v případě olympijského vítězství…

K takřka stejnému incidentu došlo i letos na mistrovství světa v zápase do 23 let. Íránský reprezentant Ali Réza Karímí na příkaz svého trenéra vzdal osmifinálový duel, neboť by se v případě vítězství střetl v dalším kole s izraelským zápasníkem. A dva íránští fotbaloví reprezentanti byli letos dokonce vyřazeni z národního mužstva kvůli tomu, že v dresu Panionisu Atény nastoupili v Evropské lize proti izraelskému týmu Maccabi Tel Aviv (viz odkaz zde).

S diskriminací se izraelští sportovci setkali v aktuálně končícím roce i při vrcholných kláních, pořádaných v zemích, které izraelský stát neuznávají. Například na judistickém Grand Slamu, konaném v hlavním městě Spojených arabských emirátů Abú Dhabí, nesměli izraelští judisté používat svou vlajku ani jiné národní symboly a museli startovat pod hlavičkou Mezinárodní judistické federace. Ještě hůře pak dopadli izraelští šachisté, kteří měli startovat na mistrovství světa v bleskovém a rapid šachu, které dnes začíná v hlavním městě Saúdské Arábie Rijádu.

Jak jsem si přečetl zde na iDNES, Saúdská Arábie totiž reprezentantům Izraele neudělila víza s poukazem na to, že izraelský stát neuznává a neudržuje s ním diplomatické styky. V době psaní tohoto článku jsem nezaregistroval žádné zprávy ohledně toho, zda se v reakci na kontroverzní krok saúdskoarabských pořadatelů rozhodli odstoupit z turnaje šachisté z některých jiných zemí, případně jak zareagovala mezinárodní šachová federace FIDE.

A i když nejsem příznivcem bojkotů či rušení sportovních akcí a v minulosti jsem například nesouhlasil jak s bojkotem olympijských her v Moskvě v roce 1980 ze strany USA a některých západních zemí, a stejně tak o 4 roky později s bojkotem olympiády v Los Angeles ze strany většiny zemí socialistického bloku, v případě skandálního postupu saúdskoarabských pořadatelů bych jako nejrozumnější viděl šachové mistrovství světa zrušit a uspořádat ho v dohledné době v jiné zemi. Jenže k něčemu takovému FIDE asi odvahu nenajde a také pochybuji o tom, že si této politováníhodné události všimnou aktivisté či některé lidskoprávní organizace, které v minulosti tak mohutně protestovaly proti pořádání olympijských her v Číně nebo Rusku.