Hrůza a děs: žáci základní školy nevěděli, kolik je v České republice uprchlíků…

Ve včerejších Hospodářských novinách mě zaujal komentář představitele z obecně prospěšné společnosti EDUin Bohumila Kartouse s titulkem Školní negramotnost pro 21. století.

Pan Kartous se v médiích vyjadřuje ke stavu českému školství velmi často a obvykle je vůči němu hodně kritický. Což by samo o sobě bylo zcela v pořádku – já sám jakožto člověk, který v něm působí již téměř 25 let, moc dobře vím, že současné české školství, v jehož čele se od roku 1990 vystřídalo již 17 ministrů či ministryň školství, v mnoha věcech skutečně kritiku zaslouží. Ovšem na rozdíl od pana Kartouse ty jeho největší „prohřešky“ vidím úplně jinde než on…

V článku s výmluvným titulkem Školní negramotnost pro 21. století Bohumil Kartous školám vytýká, že žáky neučí orientovat se v dnešním informačním chaosu, kvůli čemuž žáci nebudou v reálném životě schopni čelit informačním manipulacím a snadno budou  podléhat propagandám či fake news. Tohle tvrzení pak dokládá zkušeností z průzkumu, který v českých školách uskutečnilo několik desítek novinářů a mediálních profesionálů.

Konkrétně uvádí: „Schválně, kolik je v ČR v současnosti uprchlíků z Blízkého a Středního východu? Skupinu žáků z osmé a deváté třídy jedné základní školy otázka, kterou dostali v rámci Týdnů mediálního vzdělávání, nezaskočila. "Pět tisíc," zněla odpověď.“ A následně dodává: „Žáci byli velmi zaskočeni, když zjistili, že počet uprchlíků lze v současné době počítat na jednotlivce.“ Z této zkušenosti pak pan Kartous v závěru svého komentáře vyvozuje, že čeští učitelé nechávají děti ve školách na pospas digitálnímu světu, v němž se neumějí orientovat. A místo toho věnují spoustu úsilí a času tomu, aby si žáci na základních a středních školách vštípili znalosti, které z drtivé většiny zapomenou.

Tak nevím. Zmínění žáci to pravda s tím počtem 5 tisíc uprchlíků z Blízkého a Středního východu poněkud přehnali, ovšem na druhou stranu, je od takto peskujícího pana Kartouse adekvátní jeho vyjádření, že je lze počítat na jednotlivce? Neodpovídalo by přece jen lépe skutečnosti vyjádření, že je jich několik desítek či stovek, přičemž oficiální počet je pro běžného člověka, nepracujícího například na ministerstvu vnitra, problém zjistit? Když si dáte trochu práce s googlováním, tak  například zjistíte, že ke konci loňského roku pobývalo v ČR 36 z původního počtu 89 iráckých křesťanů, dále že jsme převzali 12 migrantů z Řecka, že v loňském roce podalo u nás žádost o azyl 158 občanů Iráku – ne všichni jej však získali a někteří obdrželi pouze takzvanou dočasnou ochranu, umožňující pobyt na přechodnou dobu…  Dohledat však třeba na stránkách ministerstva vnitra aktuální oficiální počet uprchlíků v České republice je takřka nemožné.

Navíc si kladu otázku, zda je samo o sobě tak hrozné a odsouzeníhodné, když žáci osmé a deváté třídy neví, kolik u nás uprchlíků či imigrantů z Blízkého a Středního východu máme. Mně totiž vždy přijde mnohem horší, když se zjistí, že žáci například nevědí, kdo to byli Gabčík s Kubišem, Jaroslav Heyrovský nebo Jan Hus. Případně, když se přijde na to, že jim v matematice dělá problém spočítat trojčlenku nebo pracovat se zlomky, a srozumitelně se vyjadřovat v češtině.