Hate Free podle MF DNES učí školy, jak zvládnout žáky - pane Babiši, sorry jako…

V sobotní MF DNES mě zaujal článek na titulní straně s nadpisem „Hate Free učí školy, jak zvládnout žáky.“

V rozsáhlém článku redaktorů Radky Hrdinové, Artura Janouška a Václava Janouše se píše o tom, že čeští učitelé zpravidla neumí řešit spory, ke kterým ve školách dochází: ať už mezi žáky a učiteli, učíteli a rodiči nebo mezi žáky navzájem. V úvodu článku je jako příklad uveden spor, ke kterému došlo na jedné základní škole, který spočíval v tom , že jedenáctiletý chlapec shodil své spolužačce z lavice pouzdro. Podle chlapce to byla náhoda, podle dívky schválnost a tak si začali nadávat a vzájemně se urážet…

Ve zmíněné škole na to však šli vědecky: do sporu se vložili nejenom učitelé, kteří prošli intenzivním výcvikem v komunikaci a mediačních technikách, ale i spolužáci, vyškolení pro roli takzvaného peer mediátora. A díky všem těmto vyškoleným lidem nyní spolu rozhádaní spolužáci opět mluví.

Jak úžasné! Redaktoři MF DNES ovšem kritizují pedagogické fakulty za to, že kvůli mezerám v přípravě budoucích učitelů se musí tato díra lepit z peněz, vyčleněných ze státního rozpočtu na podporu kampaně Hate Free. Jak asi někteří vědí, Hate Free je projekt Agentury pro sociální začleňování při Úřadu vlády, který vznikl v roce 2014 jako součást Kampaně proti rasismu a násilí z nenávisti. A nyní v rámci této kampaně vznikl projekt pro deset základních škol, který učitele, mající mezery ve vzdělávání, údajně naučí s pomocí techniky mediace řešit konflikty. Aspoň to v článku v MF DNES tvrdí pan Kotík z neziskové organizace Aisis, která bude výcvik učitelů zajišťovat.

Co na tento počin jakožto učitel s více než dvacetiletou praxí říkám? Je naivní si myslet, že kterýkoliv učitel vystačí při své pedagogické praxi jen se z znalostmi z psychologie či pedagogiky, které získal při vysokoškolském studiu (ať už přímo na pedagogické fakultě nebo při takzvaném doplňujícím pedagogickém studiu, pokud studoval jinou vysokou školu než „pajdák“). Ale také je otázkou, nakolik jeho schopnosti řešení konfliktů pomůže účast na školeních či účast v projektech, zaměřených na tuto problematiku.

Sám jsem jedno školení, zaměřené na řešení konfliktů ve školách, zhruba před 2 lety absolvoval a jeho praktický přínos jsem viděl téměř jako nulový. Nechtěl bych to samozřejmě zobecňovat - možná, že jsem jenom neměl štěstí na dobrou lektorku nebo si nevybral správnou vzdělávací agenturu… Spíše si ale myslím, že než teoretické rady jakýchkoliv odborníků je v tomto případě důležitější pedagogická praxe a schopnost řešit věci s nadhledem a potřebnou dávkou empatie. A opravdu si myslím, že na to, aby učitel rozřešil spor dvou žáků o shozené pouzdro, žádné speciální školení či výcvik nepotřebuje.

Proto mi přišlo, že účelem článku redaktorů MF DNES byla především propagace některých neziskových organizací, které na českém školství tak trochu „parazitují.“ Jak už jsem o tom psal i v některých mých dřívějších blozích, představitelé těchto neziskovek přitom obvykle dostávají v médiích mnohem víc prostoru než ředitelé škol, učitelé či vychovatelé s mnohaletou praxí…

Proto si ještě na úplný závěr neodpustím malé rýpnutí do pana vicepremiéra a ministra financí: byť se Andrej Babiš včera formálně zbavil přímého vlivu na společnost Agrofert a tím i na vydavatelství MAFRA, pod níž patří i MF DNES, asi nejenom já jsem přesvědčen, že faktický vliv na tato média má stále. Takže pane Babiši, sorry jako, ale to, jakým způsobem se v MF DNES či Lidových novinách obvykle píše o školství, mi zrovna objektivní nepřipadá…