Cizí jazyk je důležitý. Matematika a informatika však také.

Tento text je reakcí na článek kolegy blogera Ladislava Dvořáka s názvem Maturanti cizí jazyky potřebují! S řadou myšlenek pana Dvořáka nelze než souhlasit, v článku se však dopustil některých nepřesností. Navíc nejsem zcela přesvědčen o nutnosti preferovat cizí jazyk oproti některým jiným předmětům.

Nepřesná je hned první věta, v níž pan Dvořák píše, že parlament vyhověl úpěnlivému přání ministra školství a zrušil povinnou maturitu z cizího jazyka. On ji totiž nezrušil, ale pouze o rok odložil – podle původního plánu měli studenti v roce 2012 skládat státní maturitu z češtiny a cizího jazyka, třetí předmět si pak měli volit mezi matematikou, informatikou a společenskovědním základem.  Na základě parlamentem schválené novely se v roce 2012 bude maturovat ze stejných předmětů jako letos (čeština a výběr mezi matematikou a cizím jazykem) a maturita ze 3 předmětů včetně povinného cizího jazyka se posouvá na rok 2013 (tedy pokud naši páni politici opět něco nezmění). Já osobně nevidím v tomto rozhodnutí nic až tak katastrofického, nelíbí se mi však jeho odůvodnění.

Nesouhlasím totiž s výrokem pana ministra Dobeše, že povinná maturita z cizího jazyka by například pro studenty technických škol skončila katastrofou. Sám totiž učím na technické škole, kde si letos převážná většina studentů zvolila u státní maturity matematiku (což u techniků považuji za logické) ale i ti, kteří si vybrali jazyk, z něj úspěšně odmaturovali.  Přitom dle tvrzení jejich vyučujících nešlo o žáky, kteří by v cizím jazyce patřili k nejlepším, spíše šlo o žáky, pro něž byla angličtina či němčina menším zlem než matematika. Je nakonec všeobecně známé, že v rámci celé České republiky bylo letos neúspěšných maturantů z matematiky mnohem více než z cizích jazyků. Z tohoto úhlu pohledu se domnívám, že mohla být již letos spuštěna maturita dle původního plánu.

Na druhou stranu si ale říkám, zda by nestálo za zvážení ponechat studentům i v budoucnu možnost vybrat si mezi cizím jazykem a matematikou. Alespoň základní znalost cizího jazyka bude samozřejmě v budoucnu nezbytně nutná pro vykonávání každé profese. Avšak u mnoha profesí je rovněž nezbytně nutné umět logicky myslet, mít dobré vyjadřovací schopnosti a ovládat na potřebné úrovni práci s počítačem. A vzniká problém, co z toho nejvíce zohlednit u státní maturity.

O češtině spousta lidí říká, že bude maturantům v životě na nic. S tím by se dalo částečně souhlasit, pokud by se český jazyk zkoušel tak, jak bylo donedávna zvykem – tedy znalost životopisů a děl našich i světových spisovatelů a básníků. Pokud se ovšem místo toho v rámci didaktického testu zkouší především schopnost žáka porozumět psanému textu a v rámci písemné práce schopnost vyjadřovat se, jde v obou případech o schopnosti pro život velmi důležité.  Proto považuji povinnou maturitu z českého jazyka za nutnost.

Matematiku potřebuje v životě každý pro základní početní úkony s důrazem na počítání procent (pokud by to všichni ovládali, nemuselo by možná dojít v USA k žádné hypoteční krizi), navíc je však matematika důležitá k rozvíjení logického myšlení. Náročnější matematické disciplíny jako je počítání logaritmů, goniometrických rovnic či derivací již ne každý v budoucím životě využije. Jsou profese, kde je znalost cizího jazyka určitě důležitější než znalost matematiky, u takového programátora – analytika však nejspíš bude zaměstnavatel preferovat jeho matematické schopnosti před znalostmi cizího jazyka (čímž neříkám, že by znalost angličtiny nebyla v případě programátora důležitá).

Co se týká informatiky – to, že umí pracovat s počítačem, o sobě dnes prohlašuje téměř každý. Jenže u někoho se tato schopnost rovná pouze tomu, že si umí vyhledat informace na internetu, u jiného zase tomu, že dobře ovládá účetní či jiný program, který si spustí na ploše přes ikonu. Je však třeba, aby běžný uživatel PC uměl například provést základní změny v nastavení operačního systému i jednotlivých aplikací, dovedl si zálohovat data a nemusel tak s každým elementárním problémem obtěžovat PC technika nebo své kolegy v práci. Rovněž by měl být v budoucnu schopen s ohledem na čím dál dynamičtější rozvoj tohoto oboru částečně se vzdělávat v oblasti informačních technologií sám.

Z výše uvedeného mi vychází následující návrh skladby maturitních předmětů pro společnou část maturitní zkoušky: první předmět český jazyk, druhý předmět výběr mezi matematikou a cizím jazykem, třetí předmět výběr mezi druhým z těchto předmětů (kdo si vybere jako druhý předmět matematiku, může si jako třetí zvolit cizí jazyk a  naopak) a informatikou. Nebo jinak řečeno - čeština povinně a dále dva ze 3 nabízených předmětů: matematika, cizí jazyk, informatika. Profilovou část pak nadále ponechat v režii jednotlivých škol.