Církev už chce v Kroměříži i Květnou zahradu

Poté, co byl církvi nedávno v Kroměříži vydán arcibiskupský zámek s Podzámeckou zahradou, usilují církevní představitelé i o vydání Květné zahrady.

Květnou zahradu, jejíž krásy každoročně v Kroměříži obdivují statisíce návštěvníků, nechal vybudovat v 17. století biskup Karel II. z Valdštejna a její vyprojektování dostali na starost italští architekti. Od té doby samozřejmě prošla několika rekonstrukcemi, přičemž ta poslední byla dokončena před 3 lety. Na tuto rekonstrukci, v rámci ní byly v areálu zahrady vybudovány i některé novostavby, putovalo z evropských fondů přes 230 milionů korun.

Vybudování těchto novostaveb bylo nejspíš hlavním důvodem, proč české soudy v roce 2015 na rozdíl od kroměřížského zámku a Podzámecké zahrady církvi Květnou zahradu nevydaly. Olomoucké arcibiskupství se však ani s tímto verdiktem nechce smířit a jak jsem se dočetl zde na iDNES, kvůli nevrácení Květné zahrady nyní podalo žalobu na stát. Argumentuje přitom tím, že areál Květné zahrady tvoří celek a funkční souvislost s dříve vydaným arcibiskupským zámkem a Podzámeckou zahradou. Ještě před několika lety přitom katolická církev tvrdila, že o vydání kroměřížského zámku ani obou zahrad usilovat nebude (viz odkaz zde).

Navrácení Květné zahrady je problém velmi složitý a tak jako i v případech vydávání jiného církevního  majetku bude jistě mít řadu zastánců i odpůrců. Ti první budou nejspíš argumentovat tím, že co bylo ukradeno, má být i vráceno, a tak by ani Květná zahrada neměla být výjimkou. Já obecně s tímto principem také souhlasím, ovšem v případě navrácení tohoto objektu v „Hanáckých Athénách“, jak je Kroměříž někdy nazývána, přece jen vidím několik ale…

V první řadě by se dalo polemizovat s argumentem, že Květná zahrada tvoří s již dříve vydaným zámkem jeden celek – kdo totiž v Kroměříži někdy byl, tak nejspíš ví, že každý z těchto objektů se nachází v opačné části města. A především pak jde o to, že církev požádala o vrácení objektu až těsně poté, co byl z evropských peněz nákladně zrekonstruován. V případě, že by se tak skutečně stalo, by totiž pravděpodobně došlo k porušení dotační smlouvy, podle níž objekty, jež byly s využitím dotací vybudovány či opraveny, nesmí nejméně 5 let změnit majitele.

Byl bych proto v takovém případě zvědavý například na postoj předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska, který v souvislosti s kauzou, jež aktuálně nejvíce hýbe Českem, stále zdůrazňuje občanům, že kvůli příslušnému dotačnímu podvodu bude muset náš stát z kapes daňových poplatníků vrátit Evropské unii 50 milionů korun. Tímto se Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo rozhodně nezastávám, ovšem zajímalo by mě, zda by i v případě navrácení Květné zahrady církvi pan Kalousek také daňové poplatníky tak pilně referoval o tom, že kvůli porušení dotačních pravidel je třeba EU vrátit víc než 200 milionů korun…