Český lev byl opět doprovázený politickou agitkou

Je škoda, když se k politické agitaci zneužívá i pořad, který by měl být především oslavou české kinematografie.

V pražském Kongresovém centru se včera konal již 33. ročník předávání cen České filmové a televizní akademie Český lev. Přenos tradičně vysílala veřejnoprávní televize na svém hlavním programu a tak jsem se včera večer rozhodl, že se na oceňování nejlepších režisérů, scénaristů, herců, zvukařů a mnohých dalších, kteří se na tvorbě filmů podílejí, po delší době podívám. Na rozdíl od některých předchozích ročníků, kdy bylo dopředu prakticky jasné, který film posbírá nejvíc ocenění, bylo letos favoritů hned několik.

Kromě toho, zda nejvíc sošek posbírá film Franz, Karavan, Dirigent nebo některý další (mně se vloni třeba velmi líbil film Neporazitelní, pojednávající o českých reprezentantech v para hokeji), jsem byl trochu zvědavý i na to, zda někteří z oceněných umělců opět využijí tohoto slavnostního večera k vyjádření svých politických postojů. Něco takového by nebylo v případě Českého lva poprvé, asi „nejpamátnější“ byl v tomto směru rok 2018, kdy hned několik oceněných osobností vyjádřilo podporu nezávislosti naší veřejnoprávní televize a vymezilo se proti tehdy znovuzvolenému českému prezidentovi Miloši Zemanovi (viz můj tehdejší blog zde).

A byť, co se týče kvantity, letošní ročník v tomhle směru některé minulé ročníky nepřekonal, politické agitace zcela oproštěn nebyl. Začalo to hned v úvodu pořadu, který moderovala stand up komička Bianca Cristovao. Jde o v České republice narozenou sestru zpěváka Bena Cristovaa, která již 15 let žije v USA. Přičemž na tohle téma pronesla vtip o tom, co zpravidla Američanům ohledně naší země a své barvy pleti říká: „Češi jsou černý, ve vládě máme Japonce a Turka, a vede to Slovák.“ Vtipy tohoto typu kolují po sociálních sítích již delší dobu, byť žádný Turek (národností ani příjmením) v české vládě nakonec není a Japonec také ne (v Japonsku narozený Tomio Okamura není totiž členem vlády, ale předsedou Poslanecké sněmovny).

Nicméně to, že v čele české vlády je na Slovensku narozený politik, samozřejmě pravda je. Ostatně, i při včerejších děkovných řečech bylo slovenštinu slyšet poměrně často. Přičemž asi nejvíc utkvěl v paměti přítomných divákům v sále Kongresového centra i u televizních obrazek proslov Jonatana Pastirčáka, oceněného spolu s Ondřejem Mikulou za nejlepší hudbu (film Sbormistr). V jeho závěru totiž hlasitě apeloval na přítomné diváky slovy: „Velmi vám ze Slovenska držíme palce, abyste to s obranou veřejnoprávních médií zvládli lépe než my na Slovensku. Odchod Václava Moravce by měl být prvním signálem k mobilizaci. Braňte nezávislé instituce, sláva Ukrajině, svobodu Palestině a smrt fašismu.“

Co k této politické agitaci říci? Že se ze strany některého z oceněných dočká podpory nedávno skončivší dlouholetý moderátor České televize Václav Moravec, to jsem vcelku předpokládal. Podpora Ukrajiny také úplně překvapivá není, ovšem podporu Palestiny bych spíše čekal na dnešním předávání Oscarů v americkém Los Angeles, případně v některé multikulturní západoevropské zemi. Samozřejmě, že svoboda projevu k demokracii patří. Nicméně je dle mého názoru škoda, když se k politickému agitování zneužívá i pořad, který by měl být především oslavou české kinematografie.

Zdroje:
televizní přenos z Českého lva na ČT1
online reportáž z Českého lva na serveru Seznam Zprávy