Čemu všemu věřím více než Fialovu slibu o německých platech

Skutečně by mě zajímalo, zda je pan premiér opravdu tak naivní nebo mu touha udržet se ve vrcholné politice co nejdéle již zcela zatemnila mysl.

Když si před čtyřmi dny Česká republika připomínala výročí sametové revoluce z roku 1989 i uzavření českých vysokých škol z roku 1939, dělo se toho především v našem hlavním městě opravdu hodně. Mnozí naši politici se dočkali při pokládání květin na Národní třídě jak potlesku, tak i pískotu (někteří i vulgárních nadávek), konaly se demonstrace za takřka všechno možné. Troufnu si však říci, že letos všechny tyto události přebilo vystoupení premiéra Petra Fialy v tradičním nedělním pořadu Otázky Václava Moravce na ČT1.

Jak již nejspíš všichni čtenáři vědí, premiér a předseda ODS v něm opakovaně sliboval, že pokud bude jeho vláda pokračovat i po příštích sněmovních volbách, dočkají se čeští občané za čtyři roky platů, srovnatelných s Německem či Rakouskem (viz odkaz zde). No řekněte, není to krásná perspektiva? Stačí příští rok na podzim zodpovědně volit a nejpozději v roce 2028 budou mít čeští zaměstnanci na výplatní pásce v průměru více než dvakrát tolik než v současné době (dle statistických údajů byla v pololetí letošního roku průměrná hrubá mzda v České republice zhruba 46 tisíc korun, zatímco v Německu i v Rakousku v přepočtu na koruny více než 100 tisíc).

Ne, že bych si výši mzdy, srovnatelnou s mými učitelskými kolegy v Německu, nepřál i já. Zrovna tak bych výrazné navýšení platu přál například nepedagogickým pracovníkům ve školství, zaměstnancům ve zdravotnictví či sociálních službách, vědeckým pracovníkům a mnohým dalším. Přesto nemám v příštím roce v plánu dát ve sněmovních volbách hlas koalici Spolu ani hnutí STAN. A kladu si otázku, zda se v naší zemi může opravdu najít nějaký seriózně uvažující člověk, který by tomuto bláznivému slibu pana premiéra uvěřil.

Než tomu, že průměrná mzda u nás bude v roce 2028 činit více než 100 tisíc korun, jsem totiž spíše schopen uvěřit řadě jiných věcí. Například tomu, že ekologičtí aktivisté v naší zemi již nezastaví stavbu žádné dálnice, silničního obchvatu či přehrady. Že se výrazně zkrátí doba projednávání soudních řízení v ČR a že Ústavní soud se příště nepřikloní na stranu soudců při projednávání stížnosti ohledně nedostatečného navýšení jejich platů. Že bývalý prezident Miloš Zeman konečně najde dlouho marně hledaný Peroutkův článek. Nebo že čeští fotbalisté vyhrají v roce 2026 poprvé v historii mistrovství světa.

Ačkoliv vesměs jde o přání nerealistická či velmi málo pravděpodobná, skutečně je považují ve srovnání s Fialovým slibem o německých platech za přece jen reálnější. A opravdu by mě zajímalo, zda je pan premiér skutečně tak naivní nebo mu touha udržet se ve vrcholné politice co nejdéle již zcela zatemnila mysl.