Budoucnost světového sportu: supertěžké vzpěračky a chlapi moderní gymnasté?

Vrcholem předposledního dne olympijských her byl z pohledu českých fanoušků zcela jistě závod čtyřkajaků na 1000 metrů. Za 4 roky se však tento závod pravděpodobně na olympiádě již nepojede…

Abych byl tedy přesný - čtyřkajaky budou v rychlostní kanoistice závodit i v Tokiu, ovšem místo na kilometru to bude na poloviční trati 500 metrů. Mezinárodní kanoistická federace ICF totiž vyhověla požadavkům Mezinárodního olympijského výboru na zrovnoprávnění mužů a žen pod pěti kruhy a pravděpodobně upraví disciplíny pro Tokio 2020. Kajakáři se prosto zhustí ze současné dvoustovky a kilometru do pětisetmetrové trati a naopak vzniknou nové kategorie žen – kanoistek (ženy doposud vždy startovaly na olympiádě pouze v kategoriích kajaků).
Pro český čtyřkajak, který se v Riu statečně popral i se zdravotními problémy svého „háčka“ Daniela Havla a  opět vybojoval olympijskou medaili (byť některé české fanoušky asi trochu mrzelo, že „bratrovražedný“ souboj se slovenskými kajakáři o stříbro těsně prohrál), to dle mínění expertů příznivá zpráva není. Většině jeho členů totiž více sedí kilometrová trať a navíc se po předpokládaném zrušení závodů deblkajaků na trati 200 metrů řada dosavadních specialistů – sprinterů asi přesune na pětisetmetrovou trať a zvýší se zde tím pádem konkurence (podrobně je o tom psáno například zde).

Já osobně bych to z pohledu českých šancí v Tokiu zase tak tragicky neviděl. Třeba nejstaršímu členovi současné posádky Janu Štěrbovi je již 35 let a tak je asi málo pravděpodobné, že by ještě startoval i na příštích olympijských hrách. A naopak máme dost mladých nadějných kajakářů, kteří jezdí dobře jak kilometr, tak pětistovku (Veselý, Šlouf, Špicar...). Ale jako naprostý nesmysl vidím snahu MOV, aby v rámci zrovnoprávnění soutěžili na olympiádě pokud možno ve všech sportech muži i ženy ve stejných disciplínách.

Je samozřejmě zcela přirozené, že ženy zrovna tak jako muži soutěží v atletice, plavání, tenise, volejbale i většině dalších sportovních odvětví. Už méně přirozené mně však přijde, když byly na program olympijských her postupně zařazeny ženské vzpírání, zápas, box a letos poprvé dokonce i ženské ragby. Nevím jak ostatní sportovní fanoušci i fanynky, ale já se přece jen mnohem raději než na ženy – vzpěračky či ženy - zápasnice podívám na ženské beachové volejbalistky, házenkářky, tenistky…

Pánové a dámy z MOV jsou však bohužel názoru jiného. Jenom pevně doufám, že emancipace ve sportu nedojde v budoucnu tak daleko, že například ve vzpírání nebudou zcela sjednoceny i váhové kategorie. Vždyť z hlediska rovnoprávnosti přece není správné, když u mužů je nejvyšší váhová kategorie nad 105 kilogramů a u žen pouze nad 75 kilogramů. A také by stálo za úvahu, zda by v rámci úplného zrovnoprávnění neměli na olympiádě soutěžit v moderní gymnastice či synchronizovaném plavání nejenom ženy, ale i muži.