Ať Zeman udělá cokoliv, pro některé lidí to bude vždy špatně

Prezident Miloš Zeman převedl pravomoc v udílení milostí na ministerstvo spravedlnosti. Výjimkou budou jen případy, kdy o milost budou žádat lidé, trpící těžkou nemocí. Prezident tak splnil to, co již avizoval krátce po svém zvolení. Přesto se však za tento krok ihned dočkal od některých osob kritiky. 

Můj názor na udílení milostí je takový, že vcelku nezáleží na tom, kdo o nich rozhoduje, důležité spíše je, aby se opravdu udílely jen ve výjimečných případech. Nicméně pokud o nich bude rozhodovat tým lidí, nezávislých na prezidentském úřadě a hlava státu v případě, že nebude mít o jejich návrhu pochybnosti, stvrdí konečné rozhodnutí svým podpisem, vidím to jako docela rozumný návrh.

Samozřejmě, že i při takovém postupu nelze zcela vyloučit to, že někomu bude milost udělena nespravedlivě. Ale nemělo by již docházet k tak kontroverzním případům, jako když prezident Havel v 90. letech udělil milost za restituční podvod odsouzené Martě Chadimové. Nebo když jeho nástupce Václav Klaus udělil před 3 lety milost ředitelce Metropolitní univerzity Anně Benešové, odsouzené za podplácení a zpronevěru peněz.

Přesto Zemanovi permanentní kritici ani tentokrát prezidenta nešetřili, jeden kolega bloger ho přímo obviňuje z toho, že zrazuje své občany. Už mi to přijde téměř úsměvné. Jednou je pro ně Zeman autokratický politik, který ohrožuje demokracii v naší zemi. Když ale chce převést některé své pravomoci jako například udílení milostí nebo jmenování rektorů na jinou instituci, je podle nich zase nezodpovědný a alibisticky se zbavuje svých povinností.

Nemohu si v této  souvislosti opět odpustit srovnání se Zemanovým hlavním rivalem Karlem Schwarzenbergem. Jak by asi vypadaly stránky většiny českých deníků (nejenom těch bulvárních), kdyby se místo Schwarzenberga zapletl s mladinkou slečnou s ne zrovna nejlepší pověstí Miloš Zeman? O tom, kolik investigativních reportérů by ihned vyslala „do zbraně“ televizní stanice NOVA, ani nemluvě …