Šumavské slatě Chalupskou a Jezerní asi není třeba představovat, jsou obě velmi lehce dostupné jen krátkou procházkou od hlavní cesty mezi Borovými Lady a Horskou Kvildou. Ale většina fotek těchto dvou velmi fotogenických míst představuje slatě letní, kdežto já je letos navštívil o Velikonocích (přesněji den po Velikonočním pondělí, 7. 4. 2015) - což je na Šumavě období dozvuků zimy.
Asi je to ode mne trochu drzost - proměny Chalupské slatě v čase totiž zvěčnil nepřekonatelně ve svém blogu kolega Čunderlík (Šumava - Chalupská slať a okolí jak jej možná neznáte...), ale stejně neodolám a pár svých fotek nabídnu. A to i přesto, že o Šumavských slatích jsem se už také kdysi rozepsal, a to nejen o těchto dvou nejznámějších (Šumavské slatě) - jenže tehdy to byly typicky letní "modré a zelené" fotky, kdežto teď mám zachycenou atmosféru spíše "modrou a bílou".
Trochu opakování (ze zmíněného blogu o slatích):
Pro vznik rašelinišť, kterým se zde říká spíše slatě, příroda na Šumavě nastavila takřka ideální podmínky. A dokonce se vyřádila tak, že na jednom místě můžeme najít dva různé typy slatí, byť s podobným mechanismem vzniku. Náhorní roviny a pláně, mírné stráně a rozlehlá sedla vytvářející mělké pánve, to nemohlo skončit jinak než vznikem náhorních vrchovišť, mělká údolí potoků a široká rozvodí, hojná prameniště a nepropustný hornatý podklad pod zvětralým povrchovým pláštěm daly dobrý základ vzniku údolních rašelinišť. To vše doplněno chladným a vlhkým podnebím, které umožňuje rašeliništím růst a přežívat po tisíciletí. Přesněji od konce poslední doby ledové před devíti tisíci lety.Terénní podmínky daly vzniknout mělkým pánevním jezírkům, která zarůstala rákosem a ostřicí. Tyto rostliny po odumření ve vodě bez přístupu vzduchu položily nejspodnější základ rašelinových vrstev. Na tomto biologickém podkladu se později uchytily nenáročné mechy a především rašeliník, kterému se nejlépe dařilo na volnějších vodních plochách uprostřed jezírek. Takže střed rašeliniště se vyvíjel a rostl rychleji než jeho okraje. Tak vznikla tzv. vrchoviště, vyvýšeniny uprostřed jezírek. Spodní vrstvy rašeliníku neustále odumírají, sesedají ke dnu a jsou shora doplňovány neustále rostoucími novými vrstvami. Kyselé prostředí spodních vrstev, relativní chlad a nepřítomnost vzduchu způsobují jistou formu zuhelnatění, které se říká rašelina.Chalupská slaťLeží v katastru obce Svinná Lada, asi kilometr od větších Borových Lad. Je zajímavá i tím, že je neobvyklým přechodem mezi horskými vrchovišti a údolními rašeliništi. V nadmořské výšce těsně nad 900 metrů tu na rozloze 137 ha příroda vytvořila sedmimetrovou vrstvu rašeliny (i když průměrná mocnost je 1,9 metru). Uprostřed je Chalupské jezírko, největší rašelinné jezero u nás s rozlohou 1,3 ha s několika plovoucími ostrůvky. Naučná stezka umožní dojít do nitra slatě po 260 metrů dlouhém povalovém chodníku.Jezerní slaťJezerní slať můžeme najít mezi oběma Kvildami na rozvodí Vltavy a Otavy. Větší část (jižní) je odvodněna Kvildským potokem přímo do Teplé Vltavy, menší (severní) odvádí vodu do Hamerského potoka, který končí ve Vydře, a tedy dále v Otavě. Je částečně vytěžena a následky lidské činnosti jsou zde pěkně patrné. Průměrná roční teplota je 1 stupeň Celsia a jsou zde pravidelně zaznamenávány mínusové teplotní rekordy.Ke slati vede opět povalový chodníček, na kraji rašeliniště stojí dvoupatrová dřevěná rozhledna, ze které je vynikající rozhled na celou slať s nepřehlédnutelným vrcholem Antýglu na obzoru za slatí.
Takže slíbené velikonoční fotky (nelekněte se té barevnosti, počasí bylo celkově výjimečné a brzké ranní slunce si zahrálo na malíře), nejdříve Chalupská slať:
Panoramatický snímek tak, jak jej automaticky (bez ptaní a pomoci) vytvořil Google po nahrání předchozích tří fotek - snad jen podle kruhů na jezírku je patrné, že nevidíme klasickou panoramatickou fotku zachycenou scénickým programem při posunu foťáku podle šipek na obrazovce. Je možné fotku rozkliknout do rozumnější velikosti.
A pojďme na Jezerní slať:
A tento panoramatický snímek složil (na rozdíl od toho předešlého) scénický program mého fotáku. Můžete si jej také rozkliknout.
