V hanácké metropoli kromě mnoha jiných zajímavostí můžeme vidět i celkem 25 kašen. Ne všechny jsou funkční, ne všechny jsou ve stavu, který by si zasloužily, ale většina z nich určitě stojí za zhlédnutí.
Dolnímu náměstí dominuje Jupiterova kašna. Římský bůh tu z podstavce metá hromy-blesky do okolí. Původně zde stál svatý Floriánek (1707), ale roku 1735 byl přesochán na Jupitera sochařem Sattlerem z Tyrol.
Ale Jupiter není na Dolním náměstí sám. Konkuruje mu kolega z římského pantheónu bohů, vládce moří Neptun na Neptunově kašně. V nádrži tvaru prolomeného čtyřramenného kříže stojí skalisko se čtyřmi chrlícími koňmi, které ze skály krotí sám velký vodní bůh. Neptunova kašna je nejstarší olomouckou barokní kašnou, dokončena byla roku 1683. Nádrž vytvořil tentokrát místní olomoucký kameník Schüller, sousoší bylo svěřeno gdaňskému sochaři Mandíkovi, přestože jeho práce byly považovány spíše za průměrné. Ale tato kašna se mu celkem povedla.
K moderním kašnám patří Pramen živé vody sv. Jana Sarkandra z roku 2007, bronzová fontána vysoká přes 6 metrů. A protože je to vlastně fontánka, čili pramen, je její součástí i malé pítko.
Za nejhezčí kašnu považují odborníci kašnu Tritonů (1709) z náměstí Republiky od neznámého autora, jemuž snad byla inspirací římská stejnojmenná kašna od Berniniho. Rozevřenou mušli nesou dva muži a dva delfíni, z mušle se zrodí chlapec, kterého chrání dva okřídlení psi, připoutaní na řetězech.
Před bývalým Priorem stojí na své kašně nezaměnitelný bůh Merkur. Autoři Sattler s Renderem se tu roku 1727 dopustili malého žertíku, když nechali nezbedného andílka rozvazovat Merkurovi jeho okřídlené sandály, díky kterým pracoval jako posel doručující zprávy mezi ostatními bohy. Snad tedy nezakopne a nezmešká předání nějakého důležitého poselství.
Před orlojem budovatelsky vyzdobeným Karlem Svolinským bojuje s hydrou bájný hrdina na Herkulově kašně. Druhá nejstarší kašna je pro Olomouc trochu symbolická - kyjem zde Herkules chrání před hydrou olomouckou orlici na svém štítu. V archívech je známá objednávka prací, kde je vidět, že tehdejší olomoučtí radní měli velmi přesnou a konkrétní představu o vzhledu kašny, kterou autoři Mandík se Schüllerem dodrželi.
Největší olomouckou fontánou je Caesarova kašna. Zajímavé je, že zde je hlavním hrdinou Caesar, ale kašna je kopií římské (resp. vatikánské) Berniniho sochy Konstantina Velikého. Sochu roku 1725 dokončil Jan Jiří Schauberger.
Jednou z nejobdivovanějších kašen ve městě je moderní Ariónova kašna na Horním náměstí. Dílo olomouckého rodáka Uvana Theimera má několik částí, které netradičně nejsou součástí jedné společné sochy, ale stojí odděleně, jedna z želv dokonce úplně mimo kašnu, k velké potěšě dětí a turistů, kteří si ji rádi sedlají. Další želva nese na hřbetě uvnitř kašny vysokou plastiku, opodál nese básník Arión v náručí delfína. Proč delfína? Arión jako známý básník a zpěvák se vracel z cest po moři, zřejmě zbohatlý svým uměním. Zločinná posádka jeho lodi ho chtěla zabít a oloupit, ovšem básník svým zpěvem přilákal delfína, skočil do moře a delfín ho na svém hřbetu bezpečně donesl až na břeh.
A na závěr jsem si nechal jedno dílko také související s vodou, ale tentokrát to nebude kašna, nýbrž chrlič na střeše radnice.
Další blogy na téma Víkend v ... jsou k přečtení a prohlédnutí ve stejnojmenné rubrice .
