Mladým chybí respekt

Nejsem učitel, ale několik učitelů docela dobře znám. Vím tedy celkem spolehlivě, že žáci a studenti jsou naprosto nezvladatelní, ostatně jako všechna mládež. Co si dovolí ke svým vyučujícím je až neuvěřitelné.

Dovolím si popsat pár příkladů z maloměstského gymnázia, tedy školy víceméně výběrové.

Šok může leckdo utrpět již při příchodu k budově gymnázia, kde z okna druhého patra visí na provázku chladící se pivní láhev (dotyčný student přestal provokovat až po několikátém upozornění ředitele). Do dveří se bezohledně hrnou davy strkajících se a povykujících studentů, někteří vzhledu mírně řečeno „nelibého“, kraluje bosá vlasatá postava se sešity svázanými provázkem přes rameno.

Při vstupu vyučujícího do třídy vstane jen část studentů, a to značně neochotně, zadní řady ostentativně zůstávají sedět a číst noviny. Jedné z mladších vyučujících se běžně stává, že studenti zadních lavic si otáčejí stoličky a hrají o hodině fyziky desetníkový mariáš (jsou hry, které jsou zřejmě nesmrtelné).

Po velké přestávce je třída zamořena smradem olomouckých syrečků. Zakázat je prakticky nelze, školní řád na to nepamatuje a každý zákaz je označen za omezování osobní svobody. Angličtinu učí mladičká čerstvá absolventka, o 5 let starší než její žáci – důsledkem je nenucené chování třídy, které vrcholí tím, že jeden ze studentů klidně vstává a jde si otevřít pivo o topení za zády zkoprnělé vyučující (po tvarůžcích je žízeň). Ta se nezmůže na nic, ani když ji student nabídne právo prvního loku.

V experimentální matematické třídě s výukou deskriptivní geometrie má většina třídy s nezvyklým předmětem problémy. Naštěstí je vyučující trochu starší (studenti mu přezdívají DKV, Deskriptivář K(příjmení) – Vůl). Po sesbírání písemných prací vysvětluje příklady – celá třída opisuje z tabule na čisté listy. Pak jej zadní lavice zavolají s dotazem, nově vypracované práce se tajně pošlou dopředu a premianti z první lavice vymění paklík správných prací za původní nesmysly. Asi je třída geniální, všechny písemky jsou za jedna.

A tak to jde den za dnem, hodinu za hodinou. Příkladů by se našlo více, třeba i horších.

O tempora, o mores.

Vše výše uvedené jsme svým profesorům stačili provést za jedno pololetí roku 1980, před třiceti lety. Jenže tehdy to byla jen nevinná studentská recese, že ano.

Přeji všem učitelům na začátku nového školního roku pevné nervy a vyjadřuji jim tímto svůj obdiv. Ale nezapomínejte prosím na svá školní léta a omluvte občasné výstřelky svých žáků a studentů.