V seriálu o novodobých divech světa jsem si ten nejbližší a nejsnáze dostupný nechal až na konec. Proč? Protože s ním mám jeden technický problém. Bez soukromého vrtulníku jej totiž není možné inteligentně nafotit. Římské Koloseum je tak velké, že do snímku se bez patřičného odstupu (na který nikde kolem není dost místa) vejde jen část vnější zdi. A všechny fotky pak vypadají stejně, jedna jako druhá.
Dobrý fotograf si samozřejmě poradí, ale já se za fotografa nepovažuji, tím spíše ne za dobrého. Tak co s tím? Prostě ukážu těch pár fotek, které mám, přestože v konkurenci profesionálních fotoblogů zde na iDnes budou vypadat jako dětské pokusy (zvláště ty večerní, focené bez stativu jen tak z ruky).
Koloseum má už přes 2.000 let. Dokončeno bylo po desetileté stavbě (započaté císařem Vespasianem) zhruba roku 80 našeho letopočtu za římského císaře Tita, ovšem hned po dokončení začalo být dále vylepšováno a upravováno. Jak už však bývá údělem velkých staveb, několik velkých zemětřesení jej nenávratně poškodilo, celá jedna část se zřítila a nebyla pak už nikdy opravena, kámen byl rozebrán a použit při stavbě dalších římských staveb.
Oba obrázky z Google Maps
Koloseum není původní jméno stavby, ta se původně jmenovala Flaviovský amfiteátr. Své nynější jméno kupodivu neodvozuje od kola ani kulatosti (vždyť ani není kulaté, nýbrž elipsovité, nehledě na to, že asi těžko by Italové svou stavbu nazvali podle českého slova, že ano). Dokonce ani není odvozeno od toho, že stavba samotná je kolosální (byť kolosální opravdu je). Ale už jsme mnohem blíže - s tou kolosálností to sice souvisí, ale neodvozuje se od velikosti samotného Kolosea. Podle historiků za jméno může ještě o pár desítek let starší socha šíleného Nerona, která stála hned vedle a prý také byla kolosální. Sice mně to přijde trochu přitažené za vlasy, ale nezbývá než věřit povolanějším.
Mimochodem uvedená posloupnost příčin a následků pojmenování Kolosea usvědčuje některé spisovatele a vykladatele historie z běžně přijímaného omylu, že první křesťané na přelomu letopočtů byli upalováni a předhazováni dravé zvěři právě v Koloseu, protože na ně Nero svedl požár Říma. Tak to být nemohlo. Buď to nebylo v Koloseu, nebo to nebylo po Neronem založeném požáru, protože tehdy ještě Koloseum nestálo.
Další často opakovanou informací z turistických brožur je barvitý popis inscenovaných námořních bitev se skutečnými námořními loděmi v aréně napuštěné vodou. S vodou jako takovou Římané problém neměli (a ani dnes nemají), z blízkých hor jí bylo akvadukty přiváděno dost a dost. Vždyť ze stejných zdrojů a pramenů jsou ještě i dnes napájeny stovky a možná tisíce fontán a pítek na každém druhém římském nároží (mimochodem jejich voda je stále bez problémů pitná). Ovšem jak takovou arénu vodotěsně utěsnit, to už se nikde neříká. Takže co s mnoha historickými prameny, které takové námořní bitvy zmiňují? Jsou dvě možnosti. První možností je skutečnost, že Koloseum stálo na břehu umělého jezera vybudovaného Neronem právě po velkém požáru na vypálených pozemcích zabavených původním vlastníkům. Pak by mohly být bitvy inscenovány právě na tomto jezeře. Druhá možnost by byla zaměnit jezero za řeku. Před vybudováním podzemních pater (tzv. hypogea, podzemí) císařem Domitiánem mohla vést středem arény řeka napájená akvadukty, na té už by nějaká ta bitva předvedena být mohla.
Abych nezačal nudit, tak už jen výčtem pár dalších zajímavostí.
- Do hlediště se prý vešlo až 87.000 lidí (podle údajů z roku 354), i když dnešní odhady střízlivěji uvažují o 50.000 diváků
- Jen během inauguračních her v roce 79 bylo v aréně zabito přes 9.000 divokých zvířat
- V aréně se pořádaly i "divadelní" hry, ve kterých účinkovali odsouzenci na smrt, poprava pak byla přímo při hře reálně předvedena (rozsápání šelmou, upálení, rozčtvrcení,…)
- V 16. století mělo být Koloseum přebudováno na továrnu na vlnu, do které by byly nahnány římské prostitutky, plán nakonec nevyšel, protože jeho autor (papež Sixtus V.) zemřel - kdo ví, proč potřeboval shromáždit všechny ty lehké ženy na jedno místo
- Na stěnách Kolosea a v aréně samotné vědci našli aktuálně 242 rostlinných druhů (a od počátku provozu více než 680 druhů)
- Samozřejmě se Koloseum objevilo v mnoha filmech, např. ve známém Gladiátorovi (zde počítačově upravené), v romantických Prázdninách v Římě (oblečení Audrey Hepburn na dlouhou dobu ovlivnilo vývoj světové módy) a pochopitelně zde bojoval i Chuck Norris (s Brucem Lee ve filmu Cesta draka)
