Ráno poslouchám na celoplošném rádiu anketu: „Budete chodit do lékařského supermarketu?" A odpovědi se různí, od: „Už aby to bylo, po nákupu si skočím na odběry!", evidentně míněno zcela vážně a bez ironie, až po: „Frontu na apendix v lékařském supermarketu určitě stát nebudu", neméně vážněji.
Škoda, že lidem nedělá problém odpovídat na jakoukoliv otázku bez nejmenší potuchy o problematice. Slyší „supermarket" a mají superjasno.
Lékařskými supermarkety nazývají novináři ordinace praktických lékařů, vlastněné nikoliv samotným lékařem-praktikem, ale akciovou společností zaměstnávající lékaře, kteří se v ordinaci střídají. O ošetření pacienta se tak může postarat pokaždé jiný lékař. Nevýhoda je zřejmá - nemusí znát anamnézu, ale ruku na srdce, kdo ze soukromých praktiků se pamatuje své pacienty a jejich alergie, hypochondrie, arytmie.
Výhodou by mělo být, alespoň podle proklamovaných záměrů, že se můžete nechat ošetřit od 7:00 do 19:00, tedy i po 15-té hodině (což je obvykle u praktika problém, protože ten tou dobou v lepším případě objíždí domácí pacienty, v horším studuje literaturu a v nejhorším už doma odpočívá). Navíc by mělo být možné se objednat na konkrétní čas (telefonem, mailem) a po potvrzení by mělo být garantované maximálně 5-timinutové čekání (podle novinových článků). Pokud tomu tak skutečně bude, pak tleskám. Já když jdu ke svému lékaři, musím ráno (před prací) a sedím někdy i přes hodinu, než na mne dojde řada, což je mnohdy více deprimující než následná informace o mém zdravotním stavu.
Na apendix se skutečně fronta stát nebude. Jednak by fronty neměly být vůbec, druhak se apendixy v supermarketech dělat nebudou. Já zůstávám přesto u svého praktika. Známe se dlouho, 100% mu věřím a spoléhám na něj. Ale pokud bych byl jen anonymní pacient, jak se dnes mnozí pacienti u svých praktiků cítí, možnost „supermarketu" bych uvítal.
