Nejkrásnějším městem Číny prý je Fenghuang, město Fénixů. Pojem "nejkrásnější" je jistě velmi subjektivní, ale asi málokdo z těch, co Fenghuang osobně navštívili, by si myslel něco jiného. "Vodní město" Fenghuang dostane každého.
Je pravda, že nečínských turistů tu moc nepotkáte, takže mimo Čínu Fenghuang (provincie Chu-nan) zase tolik turistů nezná. Zato Číňané o něm vědí až moc dobře a po setmění se úzké uličky města pořádně zahustí davy Číňanů. Naštěstí velká část z nich (zejména ti mladší) velmi brzy skončí ve čtvrti barů, diskoték a červených lucerniček. Těmto oblastem se zase naopak vyhneme my, protože nejnovější šlágry populární hudby si můžeme poslechnout i doma - a bez obav o ušní bubínky.
Všechny následující fotky jsou rozklikávací
Přídomek "vodní" napovídá, že turisticky atraktivní část města zabírá oba břehy řeky Tuojiang. Na jejích březích stojí historické dřevěné domy a paláce, často několika poschoďové, místy vysunuté až nad řeku soustavou podpěrných dřevěných kůlů. Na břehu stojí i patrová pagoda, po vodě plují lodičky s výletníky osvětlené červenými lampionky - zvláště po setmění řeku úplně zaplní a dotvářejí atmosféru.
Většina domů je přestavěna na penziony, ovšem cílené na místní turisty, kteří se spokojí s menším komfortem, než na jaký jsme zvyklí my. Pokoje prý jsou zařízeny jen velmi jednoduše, toalety společné na chodbě, koupelny nahrazují lavory s vodou. Ale to vím jen z doslechu, osobně jsem nevyzkoušel, protože zahraniční turisté jsou ubytováni v hotelích obvyklé úrovně. Obecně platí, že zahraniční turisty mohou ubytovat jen licencované hotely, seznam ubytování se musí uvádět už při žádosti o čínské vízum (od roku 2019 mnohastránkový formulář ještě složitější, než byl dříve, zato ale podávaný a schvalovaný elektronicky).
Oba břehy spojuje mnoho mostů různé úrovně. Ty nejjednodušší vypadají tak, že jejich příbřežní části tvoří jen kamenné kvádry zasazené do dna řeky, jen střed pak je skutečným mostem, který se klene většinou výrazným obloukem nad nejprudší části toku. Větší mosty obvykle kryje střecha a jsou využívány jako prodejní plocha pro různé stánkaře a prodejce rychlého občersvení a street-foodu.
Kromě těchto běžných mostů řeku překlenují dva mosty pro Fenghuang téměř ikonické: Duhový most a Skákací most.
Duhový most je pomyslným středem historické části města, jeho oblouk tvaru přesné poloviny kruhu se zrcadlí na hladině a vytváří tak se svým odrazem dokonalý kruh, nádherný zejména za večerního nasvícení zapadajícím sluncem. Na mostu stojí několik patrových domů s průchozí pasáží, po stranách samořejmě s nejlukrativnějšími místy pro stánkaře.
Za Duhovým mostem začíná nejfrekventovanější část města. Jeden břeh je korzovací a nákupní, druhý pro sebe zabraly bary a diskotéky (a zřejmě i ne zcela oficiální hodinové hotely). Tento zábavní břeh duní taneční hudbou a je přeplněn zejména mladšími návštěvníky. Teoreticky by nebyl důvod jej vůbec navštěvovat (samořejmě pokud nejste příznivci tohoto druhu zábavy), ale v praxi jeden důvod existuje - tím důvodem je přechod "Skákacího" mostu, což je povinnost každého turisty.
Řeka je zde velmi široká a proud zejména uprostřed docela prudký (i když to na fotkách není tak vidět). Místo mostu jsou do dna zapuštěny kamenné stupně v určitých rozestupech, po kterých se překračuje tekoucí voda (urychlená zúžením průtoku) z jednoho na druhý. Přechod komplikuje to, že provoz na kamenech je obousměrný a po setmění není na jednotlivé stupně příliš vidět. Číňané se na mostě hodně fotí, přičemž než Číňan vyfotí jednu fotku, tak já jich nasekám deset. Tím vznikají zátky, za kterými se hromadí fronty, protože obejít takového stojícího člověka není nic jednoduchého.
Škoda, že fotka ani video to nedokáže pořádně zachytit, ale noční přechod mostu je poměrně adrenalinová záležitost. Přes den jsme v pohodě chodili tam a zpátky, ale v noci jsme se na klidnější stranu řeky vrátili raději jiným mostem.
Než se dostanu k nočním fotkám, dovolím si malou odbočku k občerstvení a jídlu. Přízemní části penzionů po obou březích řeky slouží jako jídelny, kde si člověk může pochutnat na lecčems zajímavém, stejně jako ve stáncích na ulici. Takže pojďme na to:
Než jsme se navečeřeli, tak se nám setmělo a město se proměnilo v kýčovitý Disneyland. Ovšem tak pomanivý, že se mu člověk musí obdivovat a musí si přiznat, že je všemi těmi světly ohromený a nadšený. Nádhera. Až oči přecházejí.
Asi 3/4 hodinové video z provincií Kansu (jen fotky, protože kameru jsem utopil ve Žluté řece Chuang Che) a Chu-nan (točené po ztrátě kamery přes mobil a foťák). Fenghuangu je věnováno asi 5 minut (od 31:05 do 35:45), ale pro milovníky přírody a starobylých městeček může být zajímavý i zbytek videa.
