K vyjádření vlastního názoru a sympatií slouží komentář. Zpravodajství by naopak mělo informovat pokud možno nezávisle a objektivně, nemělo by být ovlivněno například hulvátstvím některých významných politiků, a to ani hulvátstvím zjevným, maskovaným chlapáctvím, ale ani „jemným", maskovaným žoviálností. Je zajímavé, že zatímco drsné chlapáctví působí na novináře jako rudý hadr, podrazácká žoviálnost na některé „zpravodaje" platí asi lépe. V poslední době nám to několikrát názorně předvedli.
Například televizní maratón veřejnoprávní ČT1 při volbách prezidenta. Z obstrukcí je obviněna ODS, protože nechce jít do způsobu volby výhodné pro druhou stranu (Paroubek - volně cituji: „Kdyby souhlasili hned s naším návrhem veřejné volby a nedělali obstrukce, tak lidé nemuseli sledovat to trapné divadlo"). Ale také kdyby ČSSD souhlasila s neveřejnou volbou a nedělala obstrukce, tak lidé nemuseli sledovat to trapné divadlo - bohužel ta věta v televizi prakticky nezazní. A když při třetích kolech ČSSD prosazuje jedno nesmyslné přerušení za druhým, o obstrukcích nepadne ani slovo.
Počty hlasů jsou fifty-fifty, každý hlas je důležitý, a v tom jeden z poslanců mizí ze sálu. Reportéry ani trochu nezajímá, jak hlasoval v předchozích kolech, premiér Topolánek se v posledním pudu sebezáchovy rozhoduje do konce prezidentských voleb nevyjadřovat (asi se dobře zná a tuší, jak by to dopadlo), zato žoviální expremiér Paroubek hned obviní ODS z nátlaku a žádá o vypárování, přestože musí vědět (všichni jsme viděli, jak bedlivě sledoval za pomoci dalších kontrolorů zdvižené ruce hlasujících), že chybějící volitel hlasoval pro Klause. A reportéři mu na to skočí a několik dalších vstupů je o neochotě ODS vypárovat poslance, který ani nepatří k opozičním stranám, ani nehlasoval pro soupeře kandidáta ODS.
Postupně odpadnou nebo se přiznají k podpoře stávajícího prezidenta další dva poslanci, ovšem všechny rozhovory se točí kolem nátlaku ODS na volitele druhé strany, aniž by někoho z reportérů na hradě či ve studiu napadlo, proč po údajném nátlaku ODS odpadávají zrovna ti poslanci, kteří v předchozích kolech rozhodně nepodpořili pana Švejcara. Proč by měla ODS tlačit na ty, kteří hlasují podle jejich not, proč se psychicky hroutí ti, kteří nechtěli volit proti Klausovi? Když nakonec zuřivý Valach vybuchne proti Jakubovi Železnému, já se mu (asi jako jediný z diváků) nedivím.
Podobně kauza Stravenky. ODS si vybere slabou chvilku a populisticky schválí zachování stravenek. Ihned je obviněna z ovlivnění lobistickou firmou - v pozadí všech komentářů visí korupce a úplatky. ODS se probere a stravenky chce zrušit - ozve se pokřik ještě hlasitější o okrádání pracujících o obědy. S populismem je najednou konec, hlasuje se o zrušení stravenek navzdory zbytečně vynaloženým 2,5 mega pro lobistickou firmu, ČSSD zrušení zablokuje a prosazuje vytvoření parlamentní komise pro odhalení korupce při zachování stravenek(!). A prakticky žádnému novináři se to nezdá absurdní, včetně novinářů pravicových. Nikdo nenavrhne vznik parlamentní komise pro vyšetření korupce při zablokování zrušení daňových výhod pro stravenky.
A třetí příklad, z jiného soudku, tentokrát z politiky zahraniční. Palestinci pravidelně ostřelují Izrael. Izraelské armáda vpadne do pásma Gazy (na území státu Izrael), najde odpalovací stanoviště a útočníky zlikviduje. Bohužel teroristi si vzali jako živý štít civilisty, ženy a děti, kteří se tak stanou také oběťmi, děti jistě neuvědomělými, ale dospělí často dobrovolnými. Komentátoři ČT1 mají ihned jasno. Palestinci ostřelují Izrael na protest proti vojenským akcím izraelské armády v pásmu Gazy a jejich obětem. Oběti raket a sebevražedných atentátníků na straně Izraele sice palestinským obětem předcházely, Izrael poměrně průhledně na Gazu útočí vždy druhý den po vydařeném atentátu, ale příčina a následek je na veřejnoprávní televizi zaměněna. Že raketa nebo bomba je útok, kdežto zničení odpalovací rampy je obrana, to se do reportáže nehodí.
