Čína je obrovská země s nádhernou přírodou. Přírodních památek má tolik, že turisté nemají šanci znát je všechny. A tak se zde najdou i místa absolutně neznámá, která by ale v jiných zemích patřila k nejnavštěvovanějším chloubám.
Tak schválně, kdo kdy slyšel o nějakém Červeném kamenném lese, natož o čínském geoparku Hongshilinu, jehož je kamenný les součástí? Přitom je to velice malebné místo, kde se dá strávit několik hodin touláním v přírodě mezi neuvěřitelnými skalními útvary, v úzkých soutěskách, na vyhlídkách na jezírko s červenými skalními věžemi. A záleží na každém, jestli si zvolí procházku na dva kilometry nebo na deset.
Červený kamenný les je jen pár kilometrů od mnohem známějšího turistického cíle -Furongu, Ibiškového městečka (provincie Chu-nan). Furong je zejména mezi domácími turisty tak známý a navštěvovaný, že vstup do historického starého města musí být regulovaný. Přitom v jen 4 kilometry vzdáleném Hongshilinu potkáte jen minimum turistů, a když už ano, tak jen kolem zdejšího fotogenického jezírka. I když výjimka potvrzuje pravidlo: jak na cizince v těchto méně navštěvovaných provinciích nenarazíte, tak zrovna zde jsme si procvičili ruštinu s členkami petrohradského dámského klubu, mezi nimiž byla i Češka žijící v Petrohradě.
Všechny následující fotky jsou rozklikávací
Ve vstupní hale hrají občas krojované hostesky přesilovku nad návštěvníky, dlouhý čas si krátí zpěvem, samy sobě vystupujícími, diváky i porotou. My je moc nezajímáme, protože s námi moc nepohovoří, znalost cizího jazyka zrovna zde není příliš obvyklá a na čínštinu se nechytáme zase my (kromě běžných základních frází a číslovek). Je ale důležité se zde stavit jednak kvůli vstupenkám, jednak kvůli mapkám oblasti, bez kterých by se nám tu těžko orientovalo.
První pasáž ještě nijak přesvědčující není, tmavší červenohnědé skalky vystupující ze zelené vegetace jsou sice zajímavé, ale nijak raritní.
Ale už pár desítek metrů dále to začíná. Skalní bludiště v krásně červené barvě se zřetelným horizontálním členěním způsobeným vodní erozí nám nepřipomíná žádnou jinou známou scenérii.
Mezi jednotlivými masívy vedou různé průrvy a soutěsky, neschůdná místa byla vykryta umělými cestičkami a schodišti, takže si červené stěny můžeme prohlédnout opravdu zblízka a důkladně.
Když se nabažíme prolézaček a udýcháme se vystoupáním desítek a stovek schodů v rozsedlinách, můžeme pokračovat do další partií geoparku, které mají zase trochu jiný ráz. Dostáváme se do lesa, který pokrývá oblast soutěsek a průrev, stín stromů a skal udržuje přirozenou vlhkost a umožňuje růst bujné vegetace, mechů a trav. Temné soutěsky vypadají místy až strašidelně, průchody jsou tak úzké, že batůžky musí ze zad dolů do rokou, v nízkých průlezech se musíme sklánět a klanět se tak zdejší divoké kráse.
Když už zdejší téměř stoprocentní vlhkost splou s třicetistupňovou teplotou začíná být nepříjemná a my se koupeme ve vlastním potu, ráz krajiny se zase změní. Dostáváme se na nízký hřebínek nad údolími, ze kterého máme výhledy na další skalní formace, jak jinak než v červené barvě.
Pokračujeme ještě dále a výše, až se pod námi otevírá nejznámější zdejší scenérie, výhled na jezírko mezi červenými skalními bloky, z něhož vystupují další kamenné červené sloupy. Línějším turistům to stačí, jsou takoví, co sem zamíří rovnou od vstupu, ani dále nejdou a kochají se jen krásou jezírka.
Asi 3/4 hodinové video z provincií Kansu (jen fotky, protože kameru jsem utopil ve Žluté řece Chuang Che) a Chu-nan (točené po ztrátě kamery přes mobil a foťák). Červenému kamennému lesu jsou věnovány asi 2 minuty mezi 20:10 a 22:10, ale pro milovníky přírody a starobylých městeček může být zajímavý i zbytek videa.
?
