- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
a Viktor přikáže řidičovi: „Na vakzal!
a Marty si řekne ... karma!!
Tak to je skutečný mazec. Můžu říct, že to teda byla odvaha, jet do SSSR. A že vás tam pustili?? Přece museli soudruzi vědět, co tam uvidíte a že si to doma nenecháte pro sebe??! Já jsem byla malá a jen jsem si stihla dopisovat s druzjámi ze Sajuzu. Ale bylo mi divný, že jako to nejlepší, co mají a co mi posílali, byly obaly od českých bonbónů a jako dárek po mě chtěli batinky na zimu, že u nich nejsou a v Novosibirsku jsou zimy kruté..to mi bylo divné, ale...boty jsme neposlali, jen punčocháčky, ale pak Světlana psala, že se cestou asi ztratily, že balíček přišel roztrhaný a prázdný...
Pustili, taky jsem se divil. Ale ono to byla podmínky proto, aby zase oni mohli jezdit k nám (včetně mohutného doprovodu) - pro ně to byla cesta na západ a ohromný zážitek, který jim stál i za to,aby riskovali naši návštěvu tam.
http://danielrehak.blog.idnes.cz/c/47873/1-Nebyls-v-Rusku-tak-nerad-Cesta-do-Vladimiru.html
Jo, četl jsem (a karmoval) - shodou okolností jsem už tehdy chtěl napsat něco podobného, ale po Vašem blogu jsem to odložil - zatím jsem pohledal staré fotky.
Také jsem byl několikrát v SSSR a díky tomuto článku a diskuzi jsem se pobavil a vrátil do let, kdy jsem byl mladší a kdy pár věcí bylo v SSSR dobrých (např. whisky dokonce za 4 ruble!), Petrodvorce, Leningrad, ale jinak
jsem byl rád, když jsem přistál v Ruzyni.
a to je pohled z lidi,kteri maji HDP na obyvatele o tretinu vic nez Rusove.Ti ze Zapadu ,kde maji taky tretinu vic nez tady,maji uplne stejny pohled na vas,jak tady nekdo psal.K certu ta pitoma arogance.
Žádný černý pohled. Realita. Pro socialismus příznačné a hrozné že i v rámci té chudoby byly tak hrozné rozdíly.
Zapsal jsem tu svoje vzpomínky a je kouzelné jak jsou zážitky z Ruska podobné. Díky Novašny. http://danielrehak.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=47873
mohl napsat jak to vypadalo u nas ponevadz si tady nekteri ze to vypadalo jako tam.
Musím uznat, že po návratu jsem si začal vážit toho, jak se u nás žilo. Třeba u nás jsem za 26 let tajného potkal jen jednou (když mě neúspěšně verbovali do StB - taky jsem o tom kdysi dávno psal), kdežto tam 3x za 4 týdny.
za clanek. kolegovi, pisici niz, bych odpovedel asi tak, ze ty neustale probky v moskve odrovnaj kazdeho. v piteru je to o malicko lepsi. moskva samotna je na dve veci. ziju tu pul roku, a nevim, na co bych se zasel podivat po tom, co sem navstivil ploscadku, kreml, arbat a garbusku. ma to sice snad 10 mega obyvatel ci vic, ale neni tu lautr nic.
hezky pozdrav z Люберцы-Московская область
aha, pardon, ruske bukvy to nebere. takze latinkou, hezky pozdrav z Ljubertsi, Moskovskaja oblast
ze na tu srabarnu asi mate nostalgicke vzpominky. Tak jako muzi si vzpominaji jen na ty vesele chvile na vojne, ktera predstavovala dva roky(ci jeden rok) promarneneho zivota.
Rád na to vzpomínám, to je jasné asi už z tónu článku. Na hezké se vzpomíná dobře a to špatné se stává zdrojem humoru.
mám nezapomenutelné zážitky a fotografie! Bydleli jsme na venkově v dřevěné škole a stavěli nějaké kravíny stylem co Rusové přes rok proflákají, to studenti o prázdninách doženou. Nezapomenu na kopání základů pomocí sochoru(krumpáče nebyly), kdy jsem vzpomínal na báječný vynález urychlující práci - krumpáč! No zato mi zase narostly svalyKolečka neměli(co by s nimi v noci dělali) a tak se malta a cihly nosily v nosítkách zbitých z mokrých fošen(ta váha!). Největší chuťovku jsem zažil, když jsem v kolně házel na náklaďák nehašené vápno! To byla mňamkaA nejhorší bylo, že jsme tam měli suchý zákon!!! Jak jsme záviděli Rusům, kteří bydleli na Strahově a Prahu měli u nohou!Dalo by se toho napsat hodně, ale není tu prostor.
To nás nikdo nekontroloval, vodka tekla proudem