Zdravím všechny blogery, blogerky a další slušné lidi

Jak to tak vypadá, na každou větší stranu se najde tolik hanebností, že by to dalo na román a není možné si ve volbách vybrat bez skřípění zubů. Všichni máme blogy a diskuse plné kritiky, ale jen nadávat je jednouché, trapné a sebe-ponižující, co takhle jednou udělat opak?

Vzít odpovědnost, zatím alespoň tu blogerskou, dát hlavy dohromady a sestavit alespoň tady na blogu ideální volební program, tak aby odpovídal našim představám. A vzhledem k tomu, že se v zásadě dělíme na pravičáky a levičáky, mohou to být klidně dva bologerské volební programy, ale klidně i tři čtyři nebo deset...

Vycházím z toho, že neustále kritizujeme, co dělají jiní, ale sami nenabízíme žádné řešení a zatím jsme nebyli ochotni převzít ani tu virtuální internetovou odpovědnost. Jakou Váhu má kritika někoho, kdo o ni často nestojí, pokud navíc ani nenabídneme jiné, snad lepší řešení?

Chce to trochu odvahy, protože kritika nebude nemalá, trochu popřemýšlet, aby to mělo hlavu a patu a hlavně dát hlavy dohromady, protože nikdo z nás toho sám mnoho nevymyslí a každý děláme chyby.

Jako první bod, programu, by to nalákalo pozornost když se o tom teď tak mluví, zvolím boj s krizí.

Na úvod otevřeně předešlu jednu pozitivní zvěst, a to, že tento boj určitě nevyhrajeme. Krize k nám přichází zvenčí a světové hospodářství malá Česká zemička nespasí. Ta pozitivní zvěst je v tom, že ho nemusíme ani prohrát, pokud se nebudeme chovat hloupě.

Co to znamená.

1. Nebudeme s krizí násilím bojovat a nebudeme prohlašovat, že známe recept jak zažehnat krizi, celosvětového obra úpadku určitě nepřepereme a bylo by hloupé si to myslet. Kdybychom lidem tvrdili, že ten recept máme, lhali bychom.

2. To že s krizí nebudeme násilím bojovat neznamená, že se jí necháme pohltit. Naše obrana před dopadem krize nebude spočítav v jejím popírání nebo v rozhazování peněz a předstírání se světový krize-obr nakrmí a pak už nebude mít hlad.

3. Naopak, bude spočívat v tom, že si krizi přiznáme, přiznáme si propad hospodářství a přizpůsobíme se tomu.

Jak na to? Nechal jsem se inspirovat Baťou, jeho metoda na úrovni podniku zachránila jeho zaměstnance a celý podnik před dosud největší hospodářskou krizí, let třicátých. Aplikovat jeho metodu dokonale na úrovni státu samozřejmě není možné, ale je možné se z ní poučit.

1. Dnes se také zmenšily obraty firem, tyto firmy méně vydělávají a prodají méně výrobků protože nemohou snížit cenu, jsou příliš drahé. Aby mohly naše firmy být levnější, je nutné snížit náklady a náklady není možné významně snížit bez snížení nákladů mzdových a mzdové náklady není možné snížit, protože jsou ošetřeny smlouvami. Umožněme firmám, aby ze zákona mohly až do skončení dopadů krize snížit mzdové náklady tak, aby firma byla konkurence schopná především na zahraničních trzích. Spoustě zaměstnancům se tím sice sníží mzdy, ale lepší je mzda snížená, než žádná.

2. Pokud budou mít firmy levnější výrobky, bude to znamenat jejich větší prodej a státní příjmy z daní se díky tomu nemusí významně zmenšit, stejně tak, pokud budou mít zaměstnanci ke koupi levnější výrobky, nemusí jejich menší příjem nutně znamenat horší životní úroveň. Pouze výrobky zahraniční budou v poměru k příjmům dražší a tudíž méně dostupné, což mezinárodní finanční bilanci státu, a tedy nás všech, jedině pomůže.

3. Nezapomínám ani na lidi co mají dluhy. Nižší příjmy jsou pro splácení dluhů rozhodně horší než příjmy původní, ale zase lepší než příjmy žádné. Lidem co mají dluhy je nutné pomoci, ale zase to nesmí být na úkor těch lidí, co se chovali šetrně a žádné dluhy si nenadělali. A nemůže to být ani na úkor bank, jednak by se to zase obrátilo proti těm lidem, co mají v bankách víc peněz než dluhů a za druhé by takové jednání bylo protiprávní i na mezinárodní úrovni. Proto bych v tomto směru umožnil pomoc státu. Tedy stát by přidal lidem, kteří by o to požádali, ke splátkám úvěru přesně to, o co se jim zmenšila mzda či výdělek, ale formou úročené státní půjčky, úrokem shodným s jejich bankovním, aby na tom nebyl nikdo bitý. Půjčku státní by bylo možno začít splácet nejpozději v době, kdy bude ekonomická situace stabilní a dobrá.

Dávky, nadávky, dodávky a přídavky

1. Vzhledem k nižším cenám a vyšším obratům by příjem státu nemusel klesnout o mnoho více než už klesl, proto by nebylo nutné snižovat státní výdaje více než je to nutné nyní. Tedy, abych to klubko rozmotal.

2. Dávky, dodávky a přídavky zaměstnaným, nezaměstnaným, školákům i důchodcům, školám, školkám, úřadům, krajům a obcím by klesly shodně o 20 %. O těch 20 %, které už teď chybí ve státní rozpočtu a stejně je není kde vybrat. Pokud budou levnější výrobky, nikdo by se tím nemusel mít hůř a nikdo by se nemusel dostat do hmotné nouze. A pokud ano.

3. Každá obec se bude mít povinnost připravit těmto lidem dostatek práce, i kdyby to mělo být hloubení rybníka, kopání záchytných nádrží nebo čištění černých skládek tak, aby si tito lidé mohli dávky v hmotné nouzi a dávky v nezaměstnanosti odpracovat.

Poslanci a senátoři

1. Chci v tomto internetovém virtuálním volebním programu po lidech aby šetřili a smířili se s menší výplatou, proto musejí jít poslanci příkladem a sobě snížit platy alespoň o procent 40.

2. Navíc si zrušit buď příplatky na služební cesty nebo hromadnou dopravu zdarma.

3. Zrušit další zbytečné výhody, nechám na inspiraci čtenářů... :-)

Boj s korupcí, aneb k čemu by nám bylo šetření peněz, kdyby je někdo rozkradl?

1. Každé výběrové řízení týkající se státu, státního podniku, obce, nebo kdykoliv kdy půjde o naše peníze z daní, bude veřejné, obálky s nabídkami budou otevřeny současně a to před lidmi z obce, či státního podniku, kterých se to týká. V obci na zastupitelstvu, u státní zakázky třeba v přímém přenosu.

2. Kritéria výběru musejí být samozřejmě známá dostatečně dopředu a musejí být nastavena tak, aby je splňovalo nejméně pět podniků. Výběrové řízení postavené tak, aby jimi prošla jediná firma či pouze několik málo firem bude stornováno.

3. Velké státní zakázky z minulosti, u kterých vznikly oprávněné pochybnosti budou veřejně prověřeny.

Korupce na úřadech

1. Každý požadavek na úřad bude evidován pod číslem a požadavky budou řešeny v tom sledu jak přišly. Každá žádost bude mít stanovenou dobu na vyřízení. Tohle už do jisté míry funguje i nyní, ale vyřizovací doby by se musí zkrátit.

2. Proti postupu úřadu se bude možno lehce a okamžitě odvolat k vyšší inštanci k prověření. A to ať se bude jednat o pochybení úřadu ve smyslu zamítnutí bez pádného důvodu, stejně tak jako u povolení čehokoliv nekalého.

3. Sbírám náměty v diskusi...

Byrokracie

1. Na tohle nejsem odborník, ale i jako lajkovi je mi jasné, že je nutné ji obrovským způsobem zmenšit.

2. Zjednodušit ji natolik, aby bylo možno založit nový podnik po byrokratické stránce během jednoho měsíce a bez počátečních vkladů.

3. Určitě to není všechno... :-)

Ochrana přírody

1. Okamžitě povolit dostavbu dalších bloků jaderné elektrárny, podpořit a ve spolupráci s dalšími státy co nejrychleji dotáhnout do úspěšného začátku výrobu elektřiny pomocí termojaderné syntézy.

2. Peníze z emisních povolenek nerozdat všechny ČEZu, ale pokud je to možné podpořit, nejen z těchto peněz, koupi alternativních zdrojů energie na místo současného dotování vyráběné energie. (Pochopitelně u současně běžících solárních panelů by už nastavený systém musel zůstat případně by se musel vyplatit zpětně, jsou na tom často závislé splátky úvěrů braných na pořízení těchto zařízení.) Tím by se snížilo budoucí zdražování el. en. vlivem toho, že se do ceny elektřiny nám všem započítává i ten příspěvek na tu dotovanou.

3. Tady se toho taky dá vymyslet ještě spousta...

Daně

1. Daně jsou už tak dost vysoké a proto je nesmysl je ještě zvyšovat

2. Peněz je ve státní kase je málo a proto není možné daně v této situaci ani snižovat

3. Co je nutné, je daně zjednodušit. Nejsem odborníkem na daně, proto si sám dovolím navrhnut jen nějaké maličkosti. Například proč zaměstnavatel platí a účtuje za zaměstnance daně zvlášť za sebe a zvlášť za něj. Ve finále to stejně zaplatí všechno zaměstnavatel a zaměstnanec dostane jen příjem po zdanění. Stačí sjednotit sazby tak, aby zaměstnanec dostal ze stejné superhrubé stejnou čistou a spousta papírování a počítání s tím ubude. Ale v daňové otázce bych opravdu raději viděl návrhy Vaše...

Nutné budou komplexní reformy školství, zdravotnictví, státní správy... ale to by vydalo každé minimálně na samostatných blog, ne-li knihu.

Určitě by se ten mnou psaný program dal rozšířit, zlepšit, ale zatím jste si myslím početli až až. Uvítám každou Vaši připomínku k věci, především, pokud navrhnete lepší nebo nové opatření.

Ale hlavně, tento blog a návrh považuji za pravicový a proto bych požádal levicové intelektuály, aby místo nemístného nadávání sestavili onen program vlastní. Jistě ho můžete zkopírovat ze stránek čssd, ale nemyslím si, že byste chtěli ukázat takovouto malost. ;-)

Ještě přemýšlím nad názvem třeba: SOS: Strana Osob Samotářských i Společenských, Smolařů i Štístků, Šťastných i Smutných, Slabých a Silných, Spolehlivých, ale hlavně Správných a Slušných lidí. Jakož i Samolibých a Sobeckých Snobů, bysme se zase nepřechválili...

Vítám všechny podnětné návrhy na úpravu (vyjma smazat a zapomenout, na to jsem háklivý :-) a jiné věcné připomínky