blbost

pokud je vaše teorie pravdivá, stejně to znamená, že rychlost světla není nejvyšší. Jakou rychlostí se ve vašem článku šíří informace že do jedné strany atomu vletělo neutrino. Nekonečně rychle zřejmě. Pokud je vyzářeno neutrino na druhé straně atomu dříve něž by proletělo musí se "něco" (informace, vzruch, energie...) šířit uvnitř atomu rychleji než rychlostí světla. Pokud jste odečetl čas potřebný na průlet atomy zcela, pak by se musela šířit tato informace uvnitř atomů rychlostí NEKONEČNOU. Nekonečna v tomto vesmíru nejsou. Pokud bude JEN vyšší než rychlost světla jsme tam kde jsme byli.

Re: blbost

Antoine Suarez, Andre Stefanov, Nicolas Gisin a Hugo Zbinden zaměřili laserový paprsek na krystal. Při průchodu paprsku krystalem byla generována dvojice fotonů. Fotony pokračovaly v pohybu po oddělených drahách se shodně uspořádanou soustavou krystalů a zrcadel. V obou případech existovalo několik variant, jimiž se foton mohl vydat. Předpoklad, že fotony budou drahami procházet náhodně, se nepotvrdil. Ve skutečnosti si oba fotony ve stejný okamžik vybraly vždy stejnou variantu průchodu soustavou, takže to muselo budit dojem, že mezi nimi existuje trvalé informační spojení nepodléhající omezení prostoru a času.mezi subatomárními částicemi existuje velmi vysoká korelace, což může být interpretováno jako schopnost částic komunikovat mezi sebou navzájem a to bez ohledu na vzdálenost, která je odděluje. Byla vyslovena domněnka, že si každá částice uvědomuje, co dělají ty ostatní.

Řekl bych, že ten váš příklad se štafetou,

který používáte níže v diskusi, není moc na místě, protože tam je celkově kratšího času, než u individuálních disciplín dosaženo díky letmým startům posledních tří účastníků štafety (v okamžiku předávky už mají určitou rychlost). Proto může být čas štafety na 4 x100 metrů podstatně kratší, než čtyřnásobek světového rekrodu sprintu na 100 m.

Re: Řekl bych, že ten váš příklad se štafetou,

Žádný příklad z Newtonovského světa nikdy nemůže být dokonalý, protože se zde snažím popsat svět, který se Newtonovými zákony neřídí ani omylem. Tyto příklady slouží pouze k tomu, abych pomohl čtenáři udělat si určitou představu.

Omlouvám se

ale nemám teď čas to číst celý. Snad se k tomu zítra vrátím, a nebo možná napíšu něco sám. V jistém směru máš myslím pravdu - že neutrino prochází hmotou rychleji než světlo. Ale oni myslím nejsou tak hloupí, aby toto nechápali. Asi jim vyšlo, že neutrino doletělo skrz hmotu dokonce rychleji, než by tam doletělo světlo ve vakuu. Já pro to nějaké vysvětlení mám. Je k tomu potřeba odvolat speciální teorii relativity. Ale kupodivu obecná zůstane takřka beze změn

Re: Omlouvám se

Ale já tam právě hypotetizuji proč doletělo neutrino hmotou rychleji než světlo ve vákuu. Vidím, že jste to četl spěšně, ale budu rád, když se k tomu po opětovném přečtení ještě vyjádříte.

Autore,

dejte už s tím pokoj. Zkusím to vysvětlit polopaticky. Neexistuje šíření informace nekonečnou rychlostí. Dejme tomu, že by bylo neutrino absorbováno na jedné straně Země a na druhé vypuzeno. Informace by se šířila opět jen rychlostí světla, stejně jako je tomu u elektrického pole vypuzujícího další a další elektrony ve vodiči. Navíc by nebylo emitováno "na druhé straně", ale kdekoli a kamkoli. Děj, který popisujete, je v přírodě běžný. Kupříkladu si představte neutronem zasažené jádro Uranu 235 nebo 238. Je-li kinetická energie předána jádru atomu, překročí jeho vnitřní energie kritickou hodnotu a je emitován jiný neutron. Samozřejmě náhodným směrem. Následně by došlo k vyzáření části energie jádrem. Ano, popisuji štěpnou reakci způsobenou tepelnými neutrony v případě Uranu 235 a rychlými neutrony u Uranu 238. Jde o to, že šíření té informace o potřebě vypudit něco probíhá v nejlepším případě rychlostí světla, ve vámi popisovaném případě dojde ke zpoždění vlivem obdoby driftového efekt

Re: Autore,

Já to zkusím vysvětlit polopaticky Vám. EXISTUJE šíření informace nekonečnou rychlostí. Stačí si přečíst nějaké základy z kvantové fyziky. Třeba tady, ale i kdekoliv jinde: http://aldebaran.feld.cvut.cz/vyuka/moderni_fyzika_pro_kybernetiku/clanky/teleportace.pdf

Účinnost reakce neutrin

Cituji J.Grygara: "K tomu, aby se konkrétní kosmické neutrino podařilo najisto zachytit, by muselo proletět olověnou deskou tlustou 300 parseků." Je tedy prakticky jisté, že neutrina zachycená detektorem cestou s ničím nereagovala. Ta, která by případně reagovala, stejně odletí jiným směrem. Tím je myslím hypotéza z článku uvedena na pravou míru.

Re: Účinnost reakce neutrin

Je mi líto, ale nic jste nevyvrátil. Světlo které projde hmotou se také pouze lomí - tzn. s hmotou reaguje při nepatrné změně rychlosti. Jestli se cesta neutrin lomí nebo prochází rovně nevím, ale na její rychlost to nemusí mít žádný negativní vliv, ba právě třeba naopak.

jenom drobnost

to na opačné straně by se muselo urodit dříve, než tam přijde ta informace. Tedy, opět překročení tychlosti světla. Bohužel mnoho lidí zásadně nechápe fakt, te takzvané teď není absolutní a tedy neplatí pro nás globálně, ikdyž si na to hrajeme nějakou synchronizací. Teď platí je teť a tady při téhle rychlosti. Tečka.

.

Celý průser s tím pokusem je prostě a jednoduše v tom, že vesmír není izotropní, tedy stejný všude. je se tak zdánlivě tváří.

Re: jenom drobnost

Informace nemá hmotnost či energii, psal jsem to před chvilkou níže. Tedy proto neplatí klasické Einsteinovy zákony pro rychlost, ale spíše kvantová mechanika. Jestliže je každá část atomu na některém místě v daném čase jen s určitou pravděpodobností, může se kdykoliv "cokoliv" vstřebat či uvolnit odkudkoliv, stačí že bude zachována celková energie, ale to by v kvantové mechanice prý také nemuselo vždycky platit. :-)

.

Vesmír sice není izotropní, ale zase není tak anizotropní, aby to dělalo na 730 kilometrech rozdíl celých 3 metrů. :-)

Vysvětlení má dva problémy:

1. Je dost nepochopitelné, že se něco ve vakuu pohybuje rychleji než v hmotném prostředí. Já vím, že to vysvětlujete, vysvětlení však není dost bláznivé. Ne, že by to bylo nemožné, ale nikdy jsem o ničem podobném neslyšel.

2. V každém případě by došlo k překročení maximální "povolené rychlosti" a důsledky jsou těžko domyslitelné.

Re: Vysvětlení má dva problémy:

Děkuji za reakci.

Ad 1) Spíš je nepochopitelné, aby se něco pohybovalo v hmotném prostředí rychleji než ve vákuu :-) ale to jste asi chtěl napsat. Stejně tak je dost nemožné, aby se neutrino "prostřelilo" celou zemí a přitom nedošlo k žádné interakci s atomy jader. Neutrina vylétávají i z centra slunce. Jak je to možné?

Nabízím vysvětlení, viz článek. Jaké vysvětlení mají vědci?

Ad 2) Nedošlo by k překročení maximální "povolené rychlosti" Dívejte se na to jako na štafetu. Žádný běžec neběží rychleji než např.: 20 Km / h ale štafeta se nepředává z ruky do roky, druhý běžec vyběhne ve chvíli, kdy první odběhne do určité vzdálenosti od druhého. Tedy ani jeden nepoběží rychleji, ale celkově štafeta doběhne rychleji než při 20 Km / h.

Také by se na to dalo dívat jako na ještě jinak. Představte si řadu koulí v kulečníku naskládaných za sebou. Trefíte koule další koulí z jedné strany a kole na konci vyletí "okamžitě" "stejnou rychlostí ze strany druhé".

...

A- změřená neutrina byla porovnávána s rychlostí světla ve vakuu.

B- foton v materiálu se korektně nazývá "polariton". (a spousta vlnění se v materiálu umí pohybovat rychleji než světlo v daném materiálu... čerenkovovo záření v reaktorech... krásná modrá záře)

Re: ...

Děkuji za reakci.

Ad A) Také porovnávám vůči rychlosti světla ve vakuu, asi vás zmátlo, že jsem psal o zpomalení světla ve hmotě, ale to bylo jen kvůli vysvětlení principu zrychlení neutrin.

Ad B) Tím ztrácí význam.

Milý autore,

právě jste nám krásně popsal pohyb elektronů ve vodiči. Má to jeden háček, i ty elektrony přijímané a vypuzované jednotlivými atomy se taktéž šíří rychlostí světla. Prozradím vám tajemství. Rychlost světla není absolutní. To neznamená, že Einsteinova obecná teorie relativity neplatí, jen ve vztahu k rychlosti vyjadřuje rychlost našeho vnímání daného jevu. Až jednou vesmírná loď, vracející se od Proxima Centauri odvysílá informaci "Letíme domů" a  vydá se k Zemi, spatříme zázrak. Loď, vracející se rychlostí světla se vrátí v čase. Jak jinak vysvětlit, že ve stejném okamžiku, kdy zachytíme informaci, "Letíme domů" uvidíme nad hlavou vracející se loď. Mimochodem, rychlost zvuku také nejde překonat. Kdybyste ji překonal, také byste se vrátil v čase.  Ověřil bych to, ale nikdo mi nechce půjčit nadzvukovou stíhačku. :)

Re: Milý autore,

Až jednou vesmírná loď zabliká vracíme se domů odProximy Centauri, tak v důsledku dilatace času v podsvětelných rzchlostech to zabliká tak maximálně Sluníčku v době kdy bude pohlcovt Jupiter.