Klaus vs. Švejnar

Politikovi nejvíc škodí, když se snaží prosadit na poškození někoho jiného. Ale jak to u nás chodí, špatná reklama taky reklama a lidé rychle zapomínají, tak proč se nezviditelnit? I když spoustu z Vás po přečtení první věty napadnou spíše souboje „titánů“ v naší poslanecké sněmovně, dnes se podíváme na souboj „kohoutů“, který se uskutečnil v MF 9.3.2009, toho data byla otištěna reakce pana Švejnara na článek pana Klause z 5. 3. 2009.

Oba vysokoškolští profesoři, oba více či méně uznávaní pánové, oba zdatní ekonomové, tak proč pan Klaus americkou krizovou politiku a pan Švejnar, pana Klause shazuje, místo toho aby se doplňovali? Budu trochu arogantní a nechám Vás, ať si na tu jednoduchou otázku odpovíte sami a zaměřím se na jádro pudla, tedy k samotnému obsahu článku. 

Shrňme si nejprve základní body obžaloby a obhajoby. 

1. Snížení úrokových sazeb z let 2001-2002, jak píše Švejnar, vedlo k rychlému nárůstu hypoték, na tom se shodnou oba. 

2. V další větě tvrdí, že nedostatečná regulace vedla k poskytování hypoték vysoce rizikovým klientům. Na tom se také shodnou oba, i když si troufnu tvrdit, že Klaus by nepoužil sousloví nedostatečná regulace, neboť je propagátorem volného trnu. 
Jak je to tedy s regulací hypoték? Sociální stát by nedopustil regulaci hypoték, protože by tím diskriminoval u bydlení chudší lidi a pravicová vláda by regulaci nechala na samotných bankách, tak to ovšem před krizí nastaveno bylo, proto se ptám, jak to pan Švejnar myslí s tou regulací poskytování hypoték? Chci věřit, že to nenapsal jen proto, aby se více zalíbil levicovým voličům.

3. Že tyto rizikové úvěry společně s cenovou budlinou nemovitostí vedly ke krizi bank a k obecné nedůvěře v a uvnitř bankovního sektoru nikdo nepochybuje.

4. Co tedy vede ke snížení poptávky po zboží a zmrazení obchodu, tedy co vede ke skutečné krizi, která se může týkat i běžných lidí, nejen bank? Jsou to obavy lidí o budoucnost, kteří šetří a odkládají větší nákupy, protože sama nezaměstnanost, která se zvýší o 1 %, by nemohla vést k tomu, že se o destítky procent sníží poptávka po vybraném zboží. Lidé se nachají lehce manipulovat a pár špatných zpráv je tak snadno strhne.

Klaus tvrdí, že to jsou politici, Švejnar, že se Klaus mýlí. 
Jediný kdo může efektivně šířit zprávy, z podstaty šíření zpráv, jsou média. Jenomže média šíří jen to, co někdo řekne či napíše a i přes samozřejmou snahu médií, mít články zajímavé, a katastrofy jsou poutavější, je nemůžeme obvinit z toho, že by si krizi vymyslela. 
Kdo tedy říká, že krize je a je za krizi poptávky odpovědný, když ne média? Jsou to ekonomové, politici nebo se lidé na celém světě sami polekali toho, že zkrachovalo několik velkých bank? Velké banky krachovali mnohokrát a i ve větším zozsahu a celosvětovou krizi to nezpůsobilo. Většinu lidí moc nezajímá, co říkají renomovaní ekonomové. Ti navíc vesměs na počátku krize tvrdili, že je to krize rize bankovního sektoru a běžných lidí se většinou nedotkne a také to tak mohlo zůstat.

Kdo tedy tu paniku rozdmýchal?

Ve jménu krize se vedly politické kampaně, ve jménu krize se politické strany osočují z laxnosti a ve stejném jménu se předhánějí, kdo navrhne lepší protikrizové opatření. Tedy obchdní strategie na výbornou: Vyrobit krizi a prodat řešení. Utržit za to politické body. Není to moc odpovědné, ale popularita roste... zatím. Politikové na krizi zajisté mají svůj nemalý podíl, i když to na ně zdaleka nelze házet celé.

5. Jak z toho ven? Klaus tvrdí: „Přejde to samo.“ Švejnar: „Nejlepší je napumpovat do ekonomiky peníze.“ Oba dva se zmiňují o velké hospodářské krizi 30. let, která byla zažehnána zbrojením a tedy napumpováním peněz do ekonomiky. 

Švejnar používá proti Klausovi jeho vlastní slova o napumpování poněz do ekonomiky za 2 s.v.. Že by byl Klaus tak hloupý a neuvědomil si základní souvislosti? Nebo je problém složitější a Švejnar na souvislostech jednoduchých získává dav na svoji stranu?

Spousta ekonomů tvrdí, že napumpovat peníze do americké ekonomiky, po vzoru Keyna, je správný krok, (podle vzoru: "Když to fungovalo dvakrát, tak proč ne potřetí?")  proč ten Klaus tak paličatě tvrdí opak, když by mohl jen kývat a sbírat popularitu?

Jednou možností je, že on opravdu sveřepě chce stát proti davu, bez ohledu na následky, ale je tu i možnost druhá. Napumpovat peníze do zbrojního průmyslu, nebo do výstavby, tak jako zažehnali krizi 90. let v Číně byl krok správný protože se tím ty peníze jakoby ztratili a nezbyl po nich hmotný majetek, co by se musel dál prodat. Ovšem co se stane s výrobou aut za rok za dva po té, když se bude za státní peníze vyrábět na sklad? Nemohlo by to jen oddálit krizi, která pak bude ještě větší? Pokud tyto peníze půjdou především na restrukturalizaci automobilek , tedy na přestavbu k výrobě levných aut s nízkou spotřebou je tu určitá šance, že budou využity účelně. Jenomže taková přestavba, projektování a kompletní rekonstrukce tvrvá i několik let. Co budou ti státem dotovaní dělníci a dělníci jejich dodavatelů celou dobu dělat? Kdyby do toho stát nezasahoval, stalo by se jen to, že ti dělníci budou načas propuštěni a tedy stejně odkázání na státní podporu v nezaměstnanosti. Automobilky a jiné podniky by zatím na vlastní náklady byly nuceny provést přestavbu. Jak to tak chodí, když je něco na vlastní náklady, vyjde to minimálně o polovinu levněji a dvakrát rychleji. Eknonomika by se za čas sama postavila na vlastní nohy. 
Ovšem v případě, že je na tom US hospodářství tak špatně, že by to za krátko samo nezvládlo, pak je jakýkoliv záchranný balíček jen vyhazováním peněz.

Americká strategie nemusí být scestná úplně, ale má hodně nezodpovězených otázek a jak se to vyvine a kdo měl skutečně pravdu, ukáže až čas.

Ač my výroky pana Klause také někdy připadají extrémní a pan Švejnar je jinak docela sympatický člověk, nezbývá my, než se tentokrát přiklonit na stranu hlavy státu a přemýšlet proč se neúspěšný kandidát na prezidenta zviditelňuje právě na tom, že se snaží dělat hlupáka z někoho jiného. Nenechte se mnou manipulovat a udělejte si názor sami :-)