Veselosti a zmatky televizního vysílání

Jaké to je, ocitnout se na chvíli před kamerami v živém vysílání? Z vlastní nové zkušenosti mohu potvrdit, že je to příjemný pocit a zajímavý zážitek. Před samotným vysíláním je ale potřeba zařídit mnoho věcí – krátká zkouška, maskérna, mikrofony, správné postavení kamer a světel… Práce v televizi musí být náročná – ale člověk se u ní asi málokdy stačí nudit.

Sama doma.

Společně se Slávkem Hrzalem a Alenou Peškovou jsme byli pozváni do pořadu Sama doma, abychom tam představili Expedici Mars 2007. Na místo jsme dorazili hodinu a čtvrt před začátkem vysílání. Chvíli jsme pátrali po vchodu do studia. Brzy po našem příchodu začala zkouška. Přistavovaly se židle pro další hosty, rekvizitáři přenášeli rám se špinavým oknem a obě moderátorky, Martina Hynková Vrbová a Ester Janečková, se domlouvaly s hosty na tom, jak bude pořad probíhat. Kameramani jezdili s rozměrnými kamerami sem a tam a osvětlovači soustředěně natáčeli reflektory tak, aby mířily na správná místa. Do toho všeho se dramaturžka snažila všechno řídit a její hlasité pokyny se ozývaly studiem. Dohromady to vypadalo jako hrozný zmatek, ale ve skutečnosti byly každý pohyb, každá věta součástí dobře organizovaného celku.

V reálu mi studio připadalo trochu menší než v televizi. Ještě že tak! Moderátoři i hosté se musejí stihnout přemístit během krátkých předělů, většinou zhruba třináctivteřinových, ale mnohdy i kratších.

Záhy jsme byli odesláni do maskérny. Říkala jsem si, že mě napudrují a bude to - ale to jsem se přepočítala. Dostalo se mi kompletního nalíčení včetně podkladu, retušování, druhé vrstvy pudru, různých očních stínů, řasenky, tužky na oči a rtěnky. Chudák paní maskérka se mnou musela mít těžkou práci, protože mé oči, nepřivyklé líčení, začaly slzet a ke všemu jsem měla trochu rýmu. Alča na tom byla s počtem procedur podobně, jen pan Hrzal vyvázl dříve.

Krátce před začátkem vysílání se s námi paní Janečková domluvila, na co především se bude ptát. Tak nějak jsem čekala, že budu nervózní, ale nebyla jsem. Kupodivu jsem se cítila klidnější než v rádiu. Zřejmě na tom měla svůj podíl právě i Ester Janečková, její milý úsměv a přátelský hlas.

Pan Hrzal s sebou přinesl skafandr s tím, že ho ukážeme na kameru. Bylo však rozhodnuto, že někdo z nás by si ho měl navléct. Úkol připadl na mě jakožto členku záchranné posádky Expedice Mars. Velice příjemně mě překvapilo, že jsem nedostala svůj původní těsný a malý skafandr, nýbrž oblek architekta-geologa Michala - asi jediný skafandr mé velikosti. Toto rozhodnutí zároveň odsunulo do pozadí mé včerejší uvažování, co si vezmu na sebe. Parádní svetřík zůstal čočkám kamer skryt. Ale s vlajkou na levé paži jsem aspoň reprezentovala naši republiku.

Pak to začalo. V tichosti jsme přihlíželi vysílání až do jedné, kdy začal náš vstup. Každý jsme dostal mikrofon připevněný k oblečení a přemístil se do levé části studia. Paní Janečková pokládala otázky, my jsme odpovídali a najednou už byl konec. Tak rychle to uteklo! Bez nervozity, plynule a klidně. Jestli je většina výstupů v televizi taková, pak doufám, že někdy dostanu možnost si to zopakovat...

A že budu mít i příležitost seznámit se blíž se sehraným týmem, který za úspěšným vysíláním stojí, a nahlédnout pod povrch zdánlivého chaosu až k základům práce v televizi.

Dnešní vysílání pořadu Sama doma můžete zhlédnout na internetové adrese České televize.