Nakolik tato slova vystihují Parcon 2009? Dopodrobna možná ne, ale k tomu je koneckonců určena tato reportáž - o akci nejen pro fanoušky a autory literární fantastiky, ale i pro každého, kdo má rád zábavu, fantasy, horor i sci-fi v jakékoli podobě. Zajímá vás, jací jsou „scifisté" a „fantazáci" doopravdy? Včetně fotogalerie.
Letošní Parcon se stejně jako loni konal v areálu Střední školy dopravní v Plzni. Někoho tento výběr zklamal, ale mě potěšil; škola je sice dost velká na to, aby se v ní pouhých dvě stě návštěvníků ztratilo, zapamatovat si umístění několika základních místností a svého pokoje ovšem trvá jen první večer, a tak, pokud nemáte dobrodružné choutky zkoumat areál dopodrobna, není bloudění moc pravděpodobné.
Protože se letos slaví třicáté výročí vzniku Československého fandomu, slavnostní zahájení uvedla zábavná scénka představující jeho historii. Martin Koutný v roli Otce Fandomu vyslal do světa své děti - Workshop, CKČ, Fanzin... a právě Parcon. Potomci se postupně vraceli do rodného domu - a s jejich příchodem ožívala i historie česko-slovenské fantastiky.
Přednášky byly zajímavé a poutavé, i když se někdy jednalo o informace, které si člověk může snadno vyhledat sám (ale u čeho to tak není; navíc formou přednášky na conu je to rozhodně mnohem zábavnější). Zmínit musím besedu s Jiřinou Vorlovou a Martinem Koutným na téma Ceny Karla Čapka, která přinesla i diskuzi o tom, jaké povídky mívají největší šanci na umístění. Dobrá rada (ale jako všechno kolem psaní neplatí univerzálně) zní: Je-li vaše práce těsně nad spodním znakovým limitem dané kategorie, zkuste ji napěchovat do té nižší; dobrá delší povídka mívá větší ohlas než stejně dobrá kratší.
Potěšila mě i přednáška Františky Vrbenské, která mluvila na téma skrytých hranic ve fantasy. Františka své posluchačstvo jako vždy přiměla přemýšlet i snít, bádat ve zdánlivě nekonečných, ale přesto hranicemi svázaných končinách fantazie.
Především ale musím vyzdvihnout Pechyho přednášku Já, Asimov; život slavného spisovatele nám byl představen stručně, ale velmi barvitě. Takovou chuť si okamžitě přečíst nějakou knihu jsem dlouho neměla, a jakmile se příště ocitnu v knihovně, hned si Asimovův životopis, na němž byl pořad založen, vypůjčím.
Mrzelo mě, že mne stejně jako na letošním Sconu minul Daturnin - komedie o saturninovském sluhovi ve světě Star Treku. Herci, prosím vás, sejděte se ještě někde - a já budu doufat, že mi do toho opět nepřijde program, který skutečně nechci a v podstatě ani s čistým svědomím nemohu vynechat. Letos to byl křest Kočasu.
Který autor by také vynechal křest sborníku, kde má svou povídku? Společně s většinou dalších autorů a patronkami sborníku Darth Zirou a Jiřinou Vorlovou, jejímž nápadem byl návrat ke slavné tradici Kočasu, jsme knížku pokřtili a připili si jak na její úspěch, tak na spisovatelské i jiné úspěchy každého z nás. Po letošním vydání Zločinu na Poseidon City a povídkách v Mloku a Kočasu a časopisu Ikarie mne čeká ještě pár povídek k publikaci během příštího roku a i na dalším románu se postupně pracuje.
Teprve nyní se zmiňuji o zahraničních hostech - byli jimi spisovatelé Valerio Evangelisti, Maja Lidia Kossakowska a Jaroslaw Grzedowicz. Na jejich přednášky a besedy jsem se nedostala a prý i většina dalších návštěvníků zvolila jiný program. Kdybych to bývala tušila, snad bych se na ně přišla podívat - alespoň ze solidarity. Příští rok, kdy bude Parcon spojen s Polconem a získá status Euroconu, mezi hosty potkáme snad i všeobecně známější jména.
Galavečer spojený s vyhlašováním vítězů Ceny Karla Čapka se docela povedl, i když se moderátoři dopustili několika malých přehmatů a autoři na druhých a dalších místech na rozdíl od loňska nedostali příliš velký prostor. Následovala tradiční tombola a nově diskotéka, před kterou hodně lidí včetně nás uteklo do baru. Na rozdíl od pátku, kdy jsme se spolubydlícími diskutovaly o povídkách a románech (našich i jiných) do tří do rána, jsme se tentokrát odebraly ke spánku okolo jedné. Na poměry conů je to nejspíš brzy (zvlášť ve srovnání třeba s Festivalem fantazie), ale nedělní workshop koneckonců začínal v devět hodin a na rozebírání své i dalších povídek by se člověk měl trošku prospat.
Kolem jedné, kdy končil poslední pořad, už byli skoro všichni pryč. Prostorné chodby, haly a třídy najednou zely prázdnotou. A bylo ticho. Nezvyklé ticho. Ohlašuje konec letošního Parconu; za rok začne v Českém Těšíně příští. Je to příliš dlouhá doba? Čekání nám zpestří další cony. O mnohých ještě nemám přehled, ale zkouším počítat a docházím k číslu nejméně deseti, spíš ale ještě o dost více.
Tato krátká reportáž možná není tak docela ani kočka, ani pes. Zkušenému scifistovi či fantazákovi neprozradí moc nového, dokonce ani ždibíček drbů ze světa fantastiky. Fantastikou úplně nedotčenému člověku nejspíš také mnoho neřekne. Doufám ale, že tento článek čtou i lidé, kteří dosud třeba na žádném conu nebyli a zaujati titulkem sem klikli. Někteří z nich mají rádi sci-fi a fantasy, ať už knihy, filmy, seriály nebo hry, ale o conech buď neslyšeli, nebo si říkali, že to není nic pro ně. Někteří teď možná váhají a říkají si, že to zní docela dobře. Pro milovníky žánrové literatury je tu Parcon. Diváky sci-fi seriálů, ale i příznivce četby potěší Scon. Festival fantazie je největší a nejvšeobecnější, na své si přijde každý - i ten, kdo fantastiku tolik v oblibě nemá, ale zajímá ho třeba mytologie, věda, deskové hry nebo tanec. Animefest a ADVík jsou tu především pro přívržence anime. A to je jen zlomek všech conů (název pochází z anglického convention - setkání), které se u nás k(c)onají.
Na závěr článku připojuji ještě seznam zajímavých odkazů pro ty, kteří by rádi přijeli na nějaký ten con (opravdu nejsme samí nerdi á la hrdinové Teorie Velkého třesku, nemáte se čeho bát), nebo si třeba jen na webu přečetli třeba recenze na SFFH tvorbu či se zúčastnili některé z mnoha pořádaných soutěží.
Cony (jen základní seznam) + měsíc jejich obvyklého konání
Parcon (srpen)
Festival fantazie (červenec)
Scon (březen)
Pragocon (duben)
Fénixcon (prosinec)
Kalendář akcí
Weby (o fantastice obecně)
Sarden
Fantasy planet
Literární soutěže (také jen základ)
Cena Karla Čapka
Vidoucí
O železnou rukavici lorda Trollslayera
Ikaros
