O společnosti a rovnosti

Každý člověk je originál. Bere si to nejlepší i nejhorší od svých rodičů a narozením vstupuje do koloběhu, který jsme pojmenovali život. Jsme různí. Nikdo z nás nemůže žádným způsobem ovlivnit, komu se narodí a jak bude mentálně či fyzicky způsobilý obstát v dané rodině, společnosti, zemi. Mnoho zařídí geny, mnoho výchova, ale mnoho i prostředí ve kterém daný člověk vyrůstá, společnost, která mu může vytvářet šance, ale i bariéry.

Nejsem obdivovatel stavu, kdy každý dostane, oč žádá nebo potřebuje. Nevěřím, že jsme ve stádiu vývoje společnosti, abychom si uvědomovali, kde jsou hranice našich potřeb, tužeb či chtíče. Netvrdím, že i tato doba nemůže přijít. Může ji vyvolat vlna obrození lidstva nebo strach z nedostatku zdrojů.

Mluvím-li o rovnosti, nemyslím si, že by řadový zaměstnanec měl mít stejný plat jako členové vedení firmy. Věřím však, že by rozdíly neměly být tak astronomicky odlišné. Rovnost chápu jako maximální prosazování rovnosti šancí. Genetický kód nezměníme, rodiče nevyměníme. Měli bychom se snažit o mazání rozdílů, neboť právě tak fungují země s nejvyšší životní úrovní obyvatelstva. Země, které bych rád následoval.

Ve společnosti musí fungovat, že člověk schopnější a pilnější dostane šanci se ve svém oboru zdokonalit a vystoupat pyramidou úspěchu. Musí ovšem respektovat ty, kteří neměli podobné štěstí a vykonávají třeba nekvalifikovanou práci. Musí být chráněni zákonem, dostávat odpovídající mzdu, mít nárok na léčení nemocí či zranění a jejich děti dostatečně otevřený přístup ke vzdělání. Vždy se více soustředím na dané pracovní místo než na konkrétního člověka, jenž ho vykonává. A v tom se liším s některými diskutéry.

Diskutující tvrdí, že je chyba daného člověka, že se více nevzdělával, nebyl dostatečně pilný a zarputilý, aby se úspěch dostavil. Tvrdí, že každý má šanci a záleží jen na něm samotným, jak ji využije. Když pominu příklady lidí, kteří doplatili na problémy rodinné, zdravotní a jiné, dostanu se k jádru sporu. Pokud se totiž daný člověk rozhodne změnit a místo uklízení kanceláří vystuduje strojního inženýra nebo založí úspěšnou firmu, má mou naprostou podporu. Ovšem na jeho místo nastoupí jiný člověk. A i pro něj já chci stejná práva.

Jsem sociálním demokratem, protože chci, aby dostal každý svou šanci. Aby původ, bohatství, barva pleti, sexuální orientace, tělesné postižení či vzdělání nerozhodovaly předem o jeho společenském postavení, právech a úspěchu. Chci, aby lidé, kteří denně tvrdě pracují v oborech, kam bych si sám netroufl, měli důstojné podmínky a plat. Přál bych si, abychom se všichni více navzájem poslouchali a respektovali.

Můžete mi odporovat nebo naopak podpořit na mé stránce zde. Za jakékoliv reakce předem děkuji.