Drábku, nejsme mušketýři!

Ještě jednou se vrátím k velmi podnětnému pořadu ČT1 – Máte slovo. Reformátor Drábek v něm dokázal říci tolik zajímavých názorů, že mě z toho ještě teď mrazí. Několikrát se například pokusil o vyvolání pocitu, že si musíme zvolit mezi dvěma cestami. Buď tou jeho „správnou“ nebo jít stejnou cestou jako před rokem 1989. Takové rozdělení volby do dvou protipólů bytostně nesnáším. Nejdříve nám ministr vysvětlí, že možné varianty jsou jen dvě, načež nám hned v další větě jednu z nich sebere tím, že označí předchozí dobu za nefunkční. Pak nám zákonitě musí zbýt jen jedna cesta. Ta jeho.

Já tvrdím, že nás v některých bodech své sociální revoluce tlačí před památné roky, kdy "naše země nevzkétala". Ministr nechal vypracovat a schválit sněmovnou balíček zákonů. Jedním z nich je ve společnosti velmi diskutovaný tzv. zákon o veřejné službě. Jedná se o práci, kterou nabídne příslušný úřad práce každému, kdo bude nezaměstnaný déle než 2 měsíce. Pokud nezaměstnaný práci odmítne, přijde nejen o podporu v nezaměstnanosti, ale i o dávky v hmotné nouzi. Zůstane mu pouze existenční minimum. Mnoho lidí se po uveřejnění novely logicky ptalo, jak se odliší pracovník, jenž odváděl sociální pojištění 40 let a poté ztratil práci, od člověka, který nepracoval nikdy? Novela s ničím takovým nepočítá. Ministr k tomuto tématu hodlá vydat metodický pokyn.

Mě by ovšem velmi zajímalo, kdo bude dohlížet na to, že je metodický pokyn opravdu dodržován? A že úředníci a úřednice skutečně posílají na veřejnou službu jen lidi, kteří dlouhodobě nepracovali. Před rokem 89 se chodilo na úřady s přeplněnými igelitkami, kdykoliv člověk potřeboval nějaké povolení, razítko nebo třeba bydlení. Nyní to vypadá, že se závody s igelitkami opět obnoví. Jen je budou lidé poctivě odevzdávat z opačného důvodu. Tentokrát nebudou chtít dostat nic.

Mám za to, že korupce zažije ještě plodnější roky než nyní. Skoro se tomu nechce ani věřit. Napadá mě ale mnoho scénářů, které mohou nastat. Předně nebudou chtít nezaměstnaní lidé dostat žádnou veřejnou službu. Očekávám, že se do půl roku objeví nové slangové označení pro tento druh výpalného. Dále se může slušně kšeftovat i s jednotlivými druhy práce. Za láhev vína dostanete práci uvnitř, za bonboniéru se vyhnete sběru psích exkrementů a za čokoládu budete nebo naopak nebudete pracovat v těsné blízkosti vašeho domu. Věřím, že uvolněná neviditelná ruka trhu vše správně vyřeší ke spokojenosti ctihodného ministra Jaromíra Drábka. Doplatí na to zase jenom občan, jenž si dovolil ryze obludnou věc – ztratit práci.

Jaký to rozdíl proti přístupu našich západních sousedů. Srovnávat podporu v Německu a u nás raději nebudu – ještě bych třeba zkazil náladu. V ČR platí od ledna 2011 zákon, že si nezaměstnaný na podpoře nesmí vydělat ani korunu. V Německu Vám posílá nabídky na brigády přímo úřad práce. Němci si moc dobře uvědomují několik faktů. Zaprvé si tím člověk udržuje pracovní návyky, které u nás zákazem právě ztrácí.  Zadruhé tím člověk podporuje flexibilitu pracovního trhu a firmy mají možnost najmout si člověka třeba jen na pár dní. Zatřetí si člověk pobírající podporu asi těžko koupí vilu v Toskánsku, spíše své peníze zase rozpustí zpátky do oběhu. U nás byla možnost přivýdělku zrušena kvůli údajnému zneužívání. Musím však Drábkovi připomenout jednu maličkost. My nejsme mušketýři, kteří ctili pravidlo: „Jeden za všechny a všichni za jednoho“, my jsme především občané České republiky! A jestli někdo něčeho zneužívá, měl by být potrestán on, ne všichni do jednoho.