Myslím si, že věda a víra hrají každá na jiném hřišti. Jednoduše řečeno, víra řeší problém lidského hříchu, vztah k Ježíši Kristu a také to, kde strávíme věčnost. Tyto otázky věda neřeší a není divu. Např. Ježíšova chůze po vodě neznamená zrušení Archimedova zákona a proměnění vína ve vodu není výsměch našim moravským vinařům. Jde o to, že jestliže existuje Bůh, který vše stvořil, není pro něj problém, dělat zásahy do svého stvoření. Zajímavé je také, že bible, ač je velmi stará, je ve svém poselství aktuální a platná. Stále hledáme v životě lásku(nikoliv pouze sex), pokoj(nikoliv pouze zapomnění) a naplnění(nikoliv pouze zábavu). Sami si přece můžeme vyzkoušet, že ani veškeré vymoženosti dnešní doby nás nedokáží uspokojit.

Musím říct, že tento příspěvěk lahodí oku.... Pokud se nad ním nezamyslím ... Schválně jsem použil implikaci jako vy (jestliže existuje Bůh pak...). Pokud bych vyhrál v loterii, koupil bych si auto... což ovšem neznamená, že mám auto.... Jinak Bible, ač velmi stará, Vás může lecčím překvapit, pokud si jí skutečně přečtete. Zaručuji Vám, že láska, pokoj a naplnění nebude to, s čím jí poté budete spojovat... A pokud víra řeší problém lidského hříchu, vztah k Ježíši Kristu a také to, kde strávíme věčnost, je třeba zmínit, že bez víry, by nikdo neměl ponětí, že existuje nějaký hřích, Ježíš Kristus a věčný život a nikdo by si toho ani nevšiml;) (kdyby zmizel např. archimédův zákon, pár z nás by mohlo přijít na to, že tu něco nehraje)

Prakticky jsem nebyl schopen najít jedinou větu, která by skutečně obhajovala víru. Spousta z nich jí omlouvá stylem "Zde máte seznam věřících osobností, o jejichž skutečné křesťanské víře se dá v u některých pochybovat (u Einsteina ji mohu odmítnout)" jako by to nějak potvrzovalo platnost té víry. Velkou část Bible nyní- vzhledem k tomu, že zlá a omezená ateistická věřejnost jí logickými a vědeckými argumenty vyvrací- pokrytecky vykládáte jako metafory. V tom případě může být i Bůh metafora pro neměnné přírodní zákony, které se ovšem nijak nezajímají o to, zda nevěříte v jiné přírodní zákony a nijak Vás za to netrestá... Jste filosof, musíte vědět, že křesťanská víra je výsledkem zcela pozemské filosofie. Dalo by se tvrdit, že k takovým myšlenkám je vedl Bůh, ale v tom případě proč ke stejným myšlenkám nevedl současně všechny..

Nejslabší článek je zde člověk. Zde vůbec nejde jestli je někdo ateista, či jestli věda košér, co dělal církev, co přináší náboženství atd. Jinak řečeno je to jen naše polívčička a s tím co nás přesahuje to prakticky nemá co dělat. Kdo je hloubavý a umí si spojit věci a právě zapojit naše aktuální poznání, tak pochopí a uvidí zde stopu jak se skrz historický lidský čas vlastně vyvíjí mínění o sobě své úloze, společnosti, jak se mění kontury světa a člověk začíná vnímat globálněji v dnešní době. Tyto "půtky" jsou vlastně dalším milníkem kdy jedinci vstupují díky humanizaci společnosti, tím že nám dává prostor, bezpečí, a ochraňuje nás a dále vzdělání, otvírá náš duševní potenciál a ten je právě poznat a postupně prohlédnout a osvobodit se od dogmat a nalézt zde nakonec i řád ... .Jinak řečeno jsme svědky a budeme svědky těchto témat, diskuzí, bojů, neboť část populace otvírá tuto cestu a navíc je do ní jak si hozena, což cítí jako opodstatnění a v první fázi se projektují na ostatní a vše kolem, než nastoupí další fáze, která už není tak lehká a je o obsáhnutí a naplnění svého charakteru a potenciálu ...

Podstatné je, zda "to co nás přesahuje" můžeme a máme zažívat tady a teď v tomto fyzickém těle. Pak je to naše zkušenost, kterou můžeme porovnávat s ostatními, případně také zevšeobecnit.

Anebo zda se o tom dá tady jen povídat a rozumovat.

Ani teologii neobhájíte jako vědu. Nejen že nejste ochotni dogmata vystavit ani verifikaci a natož falzifikaci. Aplikace vědeckých metod - indukce, dedukce apod na vaše dogmata vycházejí naprosté nesmysly. Teologie tedy naprosto nepočítá s aplikací vědeckých metod sama na sebe.

Teologie je mocenský nástroj na ovlivňování kolektivního nevědomí. důkaz: o pravdivosti teologického postulátu nerozhodují "vědci" - teologové - ale mocenské orgány jednotlivých církví.¨

Teologie jako vědu naprosto také vylučují zásadní rozpory mezi jednotlivými křesťanskými církvemi.

http://janryznar.blog.idnes.cz/c/263942/Teologie-je-veda-stejne-jako-astronomie-ci-biologieCha-cha-cha.html

http://janryznar.blog.idnes.cz/c/261079/Jiri-Grygar-Pokus-o-katolickou-vedu-skoncil-v-r1886-Freudem.html

http://janryznar.blog.idnes.cz/c/246774/Usmevne-udesne-puvod-a-aplikace-dogmat-rimskokatolicke-cirkve.html http://janryznar.blog.idnes.cz/c/240981/Bludny-balvan-c2-pro-kardinala-Duku-za-ne-vztah-psyche-a-duse.html

Současný boj církve proti rozvoji vědy probíhá v oblasti psychologie, psychiatrie, medicíny, kvantové fyziky apod. Církev NEMÁ naprosto žádná kritéria vědeckosti v této oblasti. Není ochotna uznat psyché jako podmnožinu duše a schopnost psychoterapie léčit duši.

Definování kritérií se brání, neboť má za to jsou to zjevené pravdy. Sám velký T. Halík konstatoval, že Jung vstoupil na výsostné území teologie.

Křesťanství dosud neakceptovalo, že jsou objektivní metody výzkumu vědomí, že oblast nevědomí je integrální část lidské psyché a tím pádem i duše. Dosud neakceptovalo, že jsou objektivní metody vstupu do "změněného vědomí" a výstupu z něj. Slovní spojení "změněný stav vědomí" znamená, že dotyčný má do svého vědomí zpřístupněnu část nevědomí.

Poslední encyklika o vztahu víry a vědy - Fides at Ratio - je ještě větším nesmyslem, než ty předchozí. Nevytyčuje ŽÁDNÉ použitelné hranice vědy, které by byla církev ochotna respektovat a o nichž by se dal vést dialog. Ani smyslové poznání - podle této encykliky - vůbec není zahrnuto do zdrojů vědeckého poznání.

http://janryznar.blog.idnes.cz/c/239455/Gospa-z-Medzugorie-Benediktu-XVI-opravte-encykliku-Fides-et-Ratio.html

Církev vždy stála proti vědě, která se rozvíjela. Na tom se dodnes nic nezměnilo. Klasika je oběh země kolem slunce. Za jeho propagaci byl upálen 1600 Giordano Bruno. Šéf inkvizičního tribunálu-který jej odsoudil- kardinál Roberto Bellarmini byl v r.1930 prohlášen za svatého a učitele církve. Šílenost církevního postoje k vědě dokumentuje Bellarminiho výrok z tohoto procesu: "Tvrdit, že Země obíhá kolem slunce je stejný nesmysl, jako říci, že se Ježíš nenarodil z Panny.

....

http://janryznar.blog.idnes.cz/c/233037/Bludny-balvan-pro-Halika-a-Grygara-c1-za-papezskou-neomylnost.html

http://janryznar.blog.idnes.cz/c/233775/Bludny-balvan-c3-pro-krestanskou-akademii-Primat-teologie-nadvedou.html

Myslím si, že je to církev, která v mnohých lidech zasela utkvělou představu o tom, že víra a věda jsou neslučitelné. A pokud věřící nebudou historickou roli církve posuzovat bez emocí které jim velí ' obhajvat a ledat polehčující okolnosti', dobrovolně tím ostatní lidi nastavují na nepŕatelskou vlnu. A lidem co nemají potřebu kriticky rozlišovat je pak jedno jestli se ta vlna obrátí proti církvi či víře...

Seznam věřících vědců: "Koperník, Bacon, Kepler, Galileo, Boyle, Descartes, Pascal, Newton, Faradaye, Mendela, Plancka, Einsteina" -  Jsou to vědci z 19. století nebo ještě starší doby,  kdy poznání světa bylo podstatně menší než je dnes. Co člověk neví, tam může mít pocit "stvořitele". Kolik procent fyziků 20. století je věřících? Ohledně Einsteina, nemusí vést spor ten, kdo si přečte jeho autentické výroky co je obsahem jeho víry: Svět je logický, deterministický, poznatelný -  v tom spočívá řád světa a současně předmět Einsteinovy víry (je si vědom toho že to je víra protože některé fyzikální poznatky tomu odporují). Jinak nevěří na posmrtný život, ani na vyšší význam morálky- nic kvůli čemu věřící přijímají svojí víru. ***  "Teistický názor, podle kterého Bůh může do vesmíru zasahovat, je platná hypotéza, kterou věda „ignoruje“, ale „nevylučuje""  -  Tento názor přímo věda nevylučuje, ale všechny vědecké teorie byly vytvořeny za předpokladu že se zásahy nedějí a za toho předpokladu je věda sklízí úspěchy

Ještě poznámka - Einstein vs víra - jeho citáty:

http://holbachia.sweb.cz/texty/klasik/einstein.htm

Věda se svými nástroji a metodami nemůže odpovědět na otázky náboženské, jen si to někteří vědci ve své pýše mohou myslet.

Kdyby věda připouštěla tak nekvalitní odpovědi jaké dává církev tak by na ně taky mohla dát odpověď - vymyslet si něco "pěkného". Ale to by se ve svém poznání nikam nedostala , o to jde

karma.

Podotýkám, že filozofický ateismus nemůže dokázat tvrzení, že existuje pouze hmota (tj. neexistuje duchovnísfére) především ne vědeckými prostředky. Vědeckou metodou lze prokázat, tedy provést důkaz, že něco existuje a jak to za jakých podmínek funguje a to tak, aby byl experiment opakovatelný.

To je jasné ale neznám nikoho kdo by tohle tvrdil. Za ateistu se považuju a tvrdím - vše nasvědčuje tomu, že tzv. duchovní svět je lidský výmysl. Vedle toho že si lidi něco vymýšlí nějaký "duchovní" svět existovat může, ale o tom nikdo nic neví