Antičechy

Asi 2 km od města Kouřimi se nachází průsečík 50. rovnoběžky severní šířky a 15. poledníku východní délky, což je astronomický střed Evropy. Ovšem jak vypadá inverze tohoto místa? Dnes je na onom místě (průsečíku 50. rovnoběžky jižní šířky a 15. poledníku východní délky) oceán. To místo leží daleko od jižních břehů Afriky. Ale co kdyby tam jednou byla pevnina? Může se to stát, kontinenty se přece (velmi pomalu) pohybují. A proto si teď zkusíme představit takovou pevninu.

Co o ní vlastně víme? Nemůžeme ani tušit, jak bude taková krajina vypadat, jaké rostliny tam budou růst a jaká zvířata tam budou žít. Ale, víme že pomyslné Antičechy budou spadat do mírného klimatického pásma. Také si můžeme zjistit čas východů a západů slunce. A také jsme si jisti, že pro Antičechy bude vhodný středoevropský čas (SEČ).

Zkusme si teď představit ideální svět. V něm je SEČ užíván po celý rok. Tedy jak v Čechách, kde je v tuto dobu zima, tak v rovníkové Africe, kde nejsou roční období, a též v Antičechách, kde právě mají léto. Potom je SEČ pojítkem různých krajin (s různou délkou bílého dne). Letní čas v ideálním světě neexistuje. Jednak proto, že je to zbytečné opatření (nelze jím prodloužit bílý den) a také proto, že sezónní vybočování z domovského časového pásma je zanášení svinčíku do funkčního a logického uspořádání pásmových časů na zeměkouli. V tuto chvíli je třeba, abychom si ujasnili pojmy. Tedy: Den je časová jednotka vymezená dvěma půlnocemi (trvá vždy 24 hodin). Den se skládá ze tří částí. Tvoří jej: bílý den (doba od východu do západu slunce), soumrak (pro naše účely úsek mezi západem slunce a východem první hvězdy) a noc (to je všem jasný termín).

Jak tedy vypadá kalendářní rok v Antičechách? Zkusíme si to představit. 21. prosinec je pro nás známý jako den zimního slunovratu. Ovšem v Antičechách mají ve stejný den slunovrat letní. Bílý den tu trvá od 3:46 do 20:08 SEČ. Následuje soumrak (asi 40 minut) a noc začíná v 20:53 SEČ. Přemýšlím, jak „Antičeši“ tráví Štědrý den. Dopoledne se mohou jít koupat a k večeři zasednou až po 21. hodině SEČ.

I Velikonoce jsou v Antičechách jiné. 21. března mají podzimní rovnodennost. Tehdy je bílý den od 6:04 do 18:10 SEČ. Soumrak trvá 30 minut a první hvězdu tak uvidíte v 18:42 SEČ. Antičeský velikonoční stůl je plný paradoxů, malovaná vejce a plyšová kuřátka vůbec neladí s barevnými listy venku.

V červnu přichází do Antičech zima. 21. června si obyvatelé připomínají zimní slunovrat. Bílé dny jsou v této době krátké, slunce vychází v 7:59 a zapadá už v 16:03 SEČ. Po čtyřicetiminutovém soumraku nastává noc v 16:42 SEČ. Červenec a srpen jsou pro „Antičechy“ měsíce zimních sportů. A v září se už můžou těšit na jaro.

A dočkají se jara! 21. září je tam den jarní rovnodennosti. Bílý den jest od 5:53 do 17:53 SEČ. A po třicetiminutovém soumraku počíná v 18:25 SEČ noc. Pak se už „Antičeši“ mohou dívat na hvězdy. Nejznámějším souhvězdím jižní polokoule je určitě Jižní kříž.

 
Vážení čtenáři, je mi jasné, že Antičechy zůstanou během mého života fiktivní krajinou. Avšak časy, které jsem tu uvedl, jsou reálné. Platí pro všechna místa na 50. rovnoběžce jižní šířky. Jen s tím rozdílem, že místo SEČ je třeba dosadit „místní sluneční čas“. Pak jsou uvedené časy platné třeba pro Crozetovy ostrovy, Kergueleny, ostrovy Protinožců nebo pro Patagonii.

Mnoho z vás má pocit, že v zimě je málo světla. S tím nemohu souhlasit. Osm hodin přece není tak málo. Bílý den má na obou 50. rovnoběžkách délku minimálně osm hodin (od 8 do 16). To znamená, že bílý den trvá nejméně po jednu třetinu délky dne. A třetina to přece není málo. Když budete vlastnit třetinu akcií nějakého podniku, bude se vám to zdát málo? Já věřím, že ne.

Pokud se vám přesto prosinec a leden zdají být temnými měsíci, pak myslete na to, že jižní polokouli jsou tyto měsíce prosvětlené. A v červnu a červenci se to prohodí. Tak to přece chodí odedávna.