Miluj bližního svého, jako sebe samého.

Tak zní jedno z božích přikázání. Aby jej ale člověk splnil, musí mít nadlidské vlastnosti. Protože některé tvory, jež se titulují lidé, prostě milovat nelze.

Byla jich v historii strašná spousta, netvoři a psychopati, jejichž jediným cílem na zemi bylo činit bolest. Stejně jako dlouhý zástup těch, jejichž posláním bylo konat dobro a pomáhat lidem. Jenže jak už to v nevděčné společnosti chodí, na ty šlechetné se často zapomíná. Podle desatera bychom ale měli stejně intenzivně milovat všechny, nehledě na výsledky jejich pozemského snažení. I když zůstaneme na rozházeném českém pískovišti, příkladů se nám nabízí mnoho.

Budu mluvit za mužské plemeno, ale mezi ženami je to úplně stejné. Ono je velmi jednoduché milovat kupříkladu Terezu Maxovou nebo Moniku Žídkovou s jejich krásnými tvářičkami, sexappelem a nadacemi. Podobně můžeme obdivovat třeba Antonína Holého pro jeho zanícenou službu lidstvu, či Ondřeje Vetchého za jeho zásadovost a pevné postoje. Je celá řada lidí ze všech oborů lidské činnosti, kteří dlouhodobě konají dobro a přitom stojí skromně v povzdálí. Jejich jména znají pouze zasvěcení a veřejnost se s nimi seznamuje nahodile.

Naproti tomu je mnohem větší hejno těch, jejichž jediným posláním je mít se na zemi pokud možno dobře. A to za jakoukoliv cenu. Používají k tomu všechny prostředky, dovolené i zakázané. Tito by se mohli rozdělit na několik skupin dle škodlivosti. Mnoho ječících teeanagerů asi bude padat do mdlob, ale pro mne osobně je velmi obtížné nejen milovat, ale  jen tolerovat typy, jejichž zosobněním jsou kupříkladu Issa, Pomeje, Novotný nebo Hanychová. Tito zbyteční lidé se přiživují na lidské hlouposti, přitom na jejich vyhlazení stačí pouze nezajímat se o ně a nesledovat bulvár. Potom sami přirozenou cestou vyhynou, protože jiný způsob obživy neznají.

Další parta, zloději a podvodníci, se většinou rekrutuje z řad úředníků, pseudopodnikatelů a politiků. Dali si za cíl mít se hodně dobře a pro to jsou schopni i velikých křiváren. Stačí namátkou jmenovat. Kožený, Soudek, Maroušek, Stehlík, Srba, Kavan, Svoboda, Macek nebo Řebíček a kudla se mi otvírá v kapse. Samostatnou kapitolou je parta  kolem Paroubka a Ratha, jež jsou skutečným zhmotněním hnusu a slizu, v té nejčistší podobě. Tyto kreatury snad ani nelze milovat bez narušení podstaty, ty může obdivovat pouze psychopat nebo úchyl. Podle dlouhodobých zkušeností však lze tuze milovat jejich peníze, většinou velmi špinavé a smradlavé.

Máme před sebou velmi těžký, neřešitelný úkol. Milovat bližního svého a nepozvracet se u toho.