Léta prázdnin.

Prázdniny jsou synonymem dětství a bezstarostnosti. Zůstávají v nás navždy zakódovány ve spojitosti se samými příjemnými věcmi.

Málokdo nevzpomíná s nostalgií na tu dobu začínajícího léta, končícího školního roku a těšení se na nekonečně dlouhé dny plné slunce a dětských radostí. Všichni, vyjma skupiny lajdáků, kteří měli starosti s prezentací výsledků studia rodičům, žili již od půlky června v uvolněné atmosféře blížícího se vyvrcholení roku všech žáků a studentů na celém světě, prázdnin. I jindy v očích všech zainteresovaných ohyzdná budova školy se zdá jaksi krásnější, pedantský učitelský sbor se polidštil, celoročně upjatí a přísní kantoři si uvolnily kravaty a vykasali sukně a veškeré zbytky pozornosti věnovali pouze notorickým lumpům a propadlíkům. Oči všem jiskřili v očekávání nových zážitků a dobrodružsví, protože jak se moudře praví, čekání a těšení se na něco je mnohdy krásnější, než samo očekávané. A to je neoddiskutovatelná pravda.

Mám časy dětství a prázdnin spojené se životem na jihočeské vesnici, svázaným s jistými povinnostmi, ale zároveň nekonečně romantickým a dobrodružným. Ve vzpomínkách se mísí opálené tváře ustaraných rodičů a ostatních vesničanů s nekonečně modrou oblohou, pestrobarevnými loukami, nazlátlými a vlnícími se lány dozrávajícího obilí, dychtivé a červené tváře kamarádů a vlající copy spolužaček. Přivřu oči, zakloním hlavu a jasně slyším charakteristický hlas venkova. Kdákání slepic popelících se pod kolnou, štěbetání husí, cákajících se v poledním žáru v kalné a nazelenalé vodě v rybníčku na návsi, naparující a kokrhající kohout ve stodole na mlatě, cukrující hrdličky v korunách jabloní na zahradě, vrkání  a brumlání holubů na hambalku a občasné táhlé zabučení kravky v tmavém chlévě. Vyjdu svahem od staré stodoly na zahradu a plnými plícemi vdechuji ten blahodárný klid. Toto je ten pravý, nezdeformovaný pojem domova, o němž snili generace tuláků a vojáků na pláních a frontách celého světa. Někomu nebylo nikdy dopřáno toto poznat, já sám jsem vděčen osudu, že jsem byl tímto podarován požehnaně.

Važme si i malých radostí a buďme přívětiví ke svému okolí. Vše se nám někdy stonásobně vrátí.