Kovářova kobyla, nebo kráva?

Komunistka a bývalá ministryně spravedlnosti ve zbytečné překlenovací vládě, nám představila svůj výklad práva. Samozřejmě po jejich, po bolševicku.

Parta loupežníků přepadla jakýsi poštovní vůz a ukradla balík peněz, řádově několik desítek milionů korun. Byli dohnáni, souzeni a odsouzeni, ale i když dostali na můj vkus málo, pár let basy, budiž. Ale po čase ona vykonavatelka světské spravedlnosti usoudila, že proces byl nezákonný a že je v rámci pravdy nutné odsouzené propustit. Marné byly protesty za všech stran, oni lapkové rukoudáním přislíbili, že se nebudou vzdalovat a hra na pravdu mohla začít. Ptáčci si byli dobře vědomi křehkosti své nově nabyté svobody a tak okamžitě zmizeli. Protože peníze z té loupeže se nikdy nenašly a nikdo to víc neřešil, patrně už si jich zaslouženě užívají.

Po různých obstrukcích nedavno Ústavní soud vynesl nález o nezákonnosti jejího tehdejšího rozhodnutí. Potrefená husa zareagovala po svém. Za dnešní neradostný stav věci nemůže ona, ale současný ministr spravedlnosti, který tenkrát onen protest podal. Zvláštní, právo i selský rozum jasně definovaly viníka, ona se ale vinna necítí a tím to skončilo.

Spravedlnost pláče, bestie se směje.