U nás je hlavně problém v legislativě. Když váš soused začne panicky běhat po chodbě v domněni, že je někým sledován, začne být třeba i agresivní tak ho nemá podle zákonů nikdo právo poslat na léčení. To je možné až v tom okamžiku, kdy začne ohrožovat sebe nebo okolí. Jenže v tu chvíli bývá často pozdě. Vzpomeňme na schizofreničku, která ubodala kojence. Jediným řešením jak někoho takového poslat na léčení, je podat na něj trestní oznámení, pokud vám něco udělal, ale i to nemusí vyjít. V Rakousku to mají vyřešeno tak, že když dva lidé, kteří se nijak neznají a podají nezávisle na sobě oznámení, že nějaký člověk se chová „divně" tak se ten člověk sebere a vyšetří, což si myslím je ideální řešení. 

Tento muž z Frenštátu jsem se dočetl, trpěl disociálni poruchou osobnosti, což neni psychotické onemocněni. Je to člověk, který se narodil s určitými vstupňovanými rysy. Není to žádné onemocnění. Žádná nepříčetnost. To je osobnost, která má pocit, že na vině nikdy není on, nýbrž všcihni ostatní, člověk bez empatií, člověk, který pro své dobro udělá maximum a neřeší případné utrpení ostatních, člověk, který když se cítí být někým dotčen, neváha se mstít tím nejvtrdším možným způsobem. Toto je typická porucha osobnosti pro recidivisty v trestním řízení, u kterých nepomáhá žádné vězení, pokaždé hledají chybu u někoho jiného, ale nikdy ne u sebe. A budou to zkoušet znovu a znovu. Takoví lidé, pokud stále dokola páchají trestné činy je třeba z normální společnosti izolovat. A lidi se skutečnou psychózou včas najít a léčit.

Máte úplnou pravdu. potíž je v tom, že dnes významná část společnosti hledá viníka své - podle nich - neutěšené situace všude jinde, jen ne v sobě.

Z toho lze usuzovat, že za a) takových útoků bude přibývat, a za b) významná část společnosti s nimi bude souhlasit, alespoň co se týče údajných důvodů.

Ono už je to definitivní? Pokud vím, tak je pouze podezřelý. Teorie s propanbutanovými lahvemi nevyšla, tak uvidíme, co výbuch vlastně způsobilo.

...že zítra mohou likvidovat jeho...---  poslední větou jste vyřešil problém psychopatů, kteří společnosti pouze a jenom škodí, jejich tzv.  marná léčení zcela bez záruky, společnost vědomě vyhazuje stamiliony a ani nezabrání usmrcení sestry či lékaře

Jo, to je přesný.

čekalo se už jen na vaše vyjádření.

http://zpravy.idnes.cz/policejni-psycholozka-o-antoninu-blazkovi-f2w-/domaci.aspx?c=A130222_212309_domaci_ert

Výroky psycholóžky Čírtkové mi připadají poněkud zvláštní, ne-li kuriózní. Stejně je mi divný, že jak poslední měsíce narazím jedno kde na nějakého Blažka, připadne mi divnej nebo přímo ujetej.

http://www.youtube.com/watch?feature=endscreen&NR=1&v=KZAuFXh37_o

Zásadní věc je ovšem to, jak už mnozí poznamenali v předchozích diskusích, že každý z nás může takové problémové nájemníky taky ovlivnit, a rozhodně to nebude tak, že se bude vůči nim chovat neobjektivně. I třeba onen zmiňovaný Blažek byl poškozován tím, že sice všichni zřejmě souhlasili se zřízením tém Večerky v domě, ovšem zákaznící močili pod okny jen Blažkovi v přízemí.

psychológiu ako odbor platený zdravotnou poisťovňou by som zrušila. veľa peňazí a výsledky žiadne. pre zaujímavosť, koľko stoja títo odborníci ročne štátnu pokladňu??? za to by sme tu všetci mali dovolenky zadarmo, myslím...

Vidíte... a právě Vy tento obor možná potřebujete!

Problémom súčasnej psychiatrie je, že nevie pracovať s príčinami vzniku týchto stavov a skoro všetko kompenzuje liekmi, ktoré síce príznaky potláčajú, ale nikdy nedokážu odstrániť prvotné príčiny. Problémom je aj to, že nedokážu potom vyhodnotiť správanie jednotlivca ako potenciálne nebezpečné pre spoločnosť, aj keď všetky znaky k tomu vedú - nenávisť voči svetu, neustále sťažovanie sa, vyhrážanie sa okoliu, uzavretosť, nákup a vlastnenie zbraní. Neriešia sa ani problémy transgeneračného prenosu - rodinné zápletky ako prazáklad súčasných stavov človeka. Potom je jasné, že čas od času (našťastie) u týchto ľudí proste "buchnú" sadze a nahromadená úzkosť sa obráti voči nevinným ľuďom ako voči náhradným subjektom ich úzkosti. Kavlitný psychológ (nielen psychiater) tieto veci dokáže rozpoznať a dokáže s nimi aj pracovať. Aj keď je pravda, že k tomu potrebuje aj klienta, ktorý je ochotný spolupracovať. Ale potom by malo byť aj v kompetencii tohoto odborníka upozorniť políciu na to, že takýto človek môže byť nebezpečný pre svoje okolie a tá by mala v spolupráci s týmto odborníkom hodnotiť stav týchto ľudí priebežne.

Aby ste si nemysleli, že som za zavedenie nejakých registrov, väčšina psychických deprivácií (a že ich je v spoločnosti) nie je až tak nebezpečných a čas od času sa prejavia tak, že tí ľudia ich obracajú väčšinou proti svojej vlastnej rodine (väčšina vrážd je v okolí obete). Ďalšia veľká časť deprivantov si to rieši tak, že si nájdu nejakú "zábavu", ktorá nie je namierená voči ľuďom - adrenalinové športy, showbusiness, blogovanie, ... a tam môžu prejaviť svoje úzkosti. Problém nastáva vtedy, ak tieto úzkosti prerastajú do extrémnych reakcií - zvýšenej agresie, depresívnych stavov alebo paranoidných tendencií. Vtedy by už mal psychológ zdvihnúť prst a poukázať na to, že tento človek je potenciálnym nebezpečím pre svoje okolie. Nie je nutné ho hneď izolovať, ale sledovať jeho reakcie, z ktorých sa dá mnohé vyčítať. Ak teda viete, čo v nich máte hľadať.

Kdyby měl být zavřen do blázince každý podivín, tak si myslím, že žady bloggerů (a diskutérů) na iDnesu by značně prořídly.

Otázka zní jinak: Co by se dělo, kdyby psychiatři rozpoznali jeho nebezpečnost? Asi to, jak jeden pacient rozsekal v Praze svého lékaře, přestože ten na jeho agresivitu několikrát upozorňoval policii. Stát teď psychiatrovi vyplácí vysoké odškodné za nečinnost policie.

Ale o tom jsem nepsal... tady je problém v tom, že v léčebnách je kvantum pacientu s psychotickou zkušenosti, denně se podrobují společným komunitám, pracovním terapiím a připravují se na návrat do společnosti. Většinou na návrat k rodinám, které se o ně zajímají a postarají se o další léčbu... Ale že se mezi těmito pacienty objeví někdo, kdo po propuštění udělá nějaký problém, nebo dokonce provede nějaké zvěrstvo, tak to už ti psychiatři neovlivní! Pokud je jeho nebezpečnost očividná, tak jej psychiatři nepustí, ale pokud je to "skryté" a ten pacient se složí pod nátlakem nějakých (psychiatrem) nečekaných okolností, tak se nedá nic dělat!