Předhůří ostravské sopky mi připomíná australské vnitrozemí. Sice jsem tam nikdy nebyl, ale takhle nějak si ho představuji. Chybí jen klokani, králíků je tady dost....
Foto: Michal Šíma
A tady je konečně ostravská stolová hora v plné kráse. Zbývá pár desítek metrů a budu na jejím úpatí...
Foto: Michal Šíma
První (a taky poslední) výškový tábor jsem rozbalil pod touto zákazovou cedulí. Nebylo to kvůli únavě, ale rozvázala se mi levá horolezecká bota. Takže zavázat tkaničku a hurá nahoru na horu...
Foto: Michal Šíma
Víte, že se dají zachytit jedovaté plyny fotoaparátem? Dají, tady jsou... Ale výhled je nádherný!
Foto: Michal Šíma
Mordor... Chybí už jen ti skřeti. Konečně poznávám, jaké to je mít pod nohama horkou půdu. Stojím na vrcholku obří chemické laboratoře, kterou neřídí žádný šílený profesor. Řídí se sama...
Foto: Michal Šíma
Konečně kousek zeleně. Přírodě, jak vidno, nevadí ani jedovaté plyny a bere si to, na co má právo. A jelikož má právo na vše....
Foto: Michal Šíma
Zatím to jen doutná... Ale to dělal Vesuv před zkázou Pompejí taky....
Foto: Michal Šíma
Láva zatím není vidět, ale co kdyby se dostala na povrch a zalila okolí? Být vězněm, ve věznici která pod ostravskou sopkou stojí, tak bych se opravdu bál. Ono se pod zámkem špatně utíká před rozběsněnými živly...
Foto: Michal Šíma
Nemyslete si, že si Ostraváci postavili jen jednu sopku. Na obzoru vidíte tu známější, Emu... To je ten kopeček vpravo nahoře...
Foto: Michal Šíma
Ještě jednou se rozhlédnout a hurá dolů. Sestup bude náročný...
Foto: Michal Šíma
A jsem zase dole. Takhle nějak si představuji Mars po rekultivaci. Té zelené je zatím málo, ale změní se to.
Foto: Michal Šíma
Tak schválně... Věděli jste o tom, že něco takového existuje kousek od centra Ostravy?
Foto: Michal Šíma