- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Před pár lety jsem kráčela centrem Prahy (nejsu Pražák :-), a najednou přede mnou fronta přes dvě ulice. Ihned mi naskočily ty staré nedobré časy a jen jsem dumala, co už zase není k dostání. Jak milé bylo překvapení, když jsem zjistila, že je to fronta na předprodej Ypsilonky. Úplně mě to pohladilo na duši.
Zdravím
Hana Němcová
bez urážky, ale dvě fronty stačily na fobii ? tak jste dost slabá nátura. Ovšem co se dokladů týče, každý rozumný člověk si nejprve zjistí, jaké doklady potřebuje, informace k tomu byly vždycky dostupné.
hlavně když byla fronta. Dokonce Národní, pevnosvazková a všelidová.Takovou inventurní dnes již asi nenajdeme. Spotřebního zboží je dost, až nadbytek.
Začíná se tvořit nová, také Národní fronta - u Úřadů práce.
Zde se oproti minulosti ví, na co se čeká a na co je. Na sehnání práce a z ní vyplývající požitky, na které stát nemusí.
Je otázkou výhodnosti - stát ve frontě na inventůru s naplněnou kešeňou a nebo ve frontě na práci s vyschlou papulou a šilhavým okem na poloprázdné kšefty se zbožím?
Hlavně že vím, na co to je. Tenkrát se stálo, dnes se stojí. Rozdíl? Ví se na co to je!