Jak jsem se (ne)stal pašerákem
Poprvé jsem tento problém poznal v červenci roku 1984, když mne a mou sestru vzali rodiče poprvé k moři. Rekreace pod křídly ROH byla vcelku dostupná a to ať finančně či (v té době) politicky. A tak i obyčejný dělník mohl vzít svou rodinu a vyrazit k... Vyrazit k Baltu.
To krásné polské městečko ve kterém jsem poprvé viděl moře se jmenovalo Ustka. Leží kousek od městského „triumvirátu“ Gdaňsk, Gdyně, Sopoty... Moře bylo přesně takové, jaké jsem si jej představoval. Obrovské, špinavé a neskutečně studené... A první mořský živočich, kterého jsem viděl na vlastní oči byla mrtvá medúza, kousek od gdaňského poloostrova Westerplatte.
Ale o tom psát nechci. V té době mne totiž dostalo to, že i v tom Polsku (které v té době neznalo uherák, kávu, čínské konzervy či oříškovou čokoládu) prodávají trička s logy „zakázaných“ kapel, jako byli například AC/DC, KISS, Judas Priest či ACCEPT. A tamní prodejci dokonce prodávali v obyčejných obchodech i „nažehlovačky“ s lebkou či hřbitovem! To bude věc, až vyrazím (samozřejmě tajně) v tričku s tímto motivem!
Jenže jak to dostat přes hranice? Jak mám schovat ty nažehlovačky před bystrým okem celníka, který čeká právě na takového pašeráka. Pašeráka, který hned po návratu z ciziny vezme žehličku a potom vyrazí v protistátním tričku do ulic.
Naštěstí nebylo třeba žádných skrýší a já svůj kontraband přivezl domů. Rozdal jsem nažehlovačky a těšil se na to, až mí kamarádi vyrazí s fantastickými tričky do ulic. Něco se však nepovedlo. Asi jsem měl koupit i polskou žehličku, protože žádná polská nažehlovačka nefungovala...
Uběhly čtyři roky a já vyrazil na školní výlet do Maďarska. Tentokrát jsem díky svému věku nebyl zblblý propagandou, ale byl jsem zblblý těmi báchorkami o nelidských celnících, kteří čekají na sebemenší problém turisty, překračujícího hranici. Celník, čekající na kontraband, se pro nás stal noční můrou. Co když najde to tričko s nápisem „NO AIDS“? To bude velký průšvih!
Průšvih se nekonal... Stejně jako polské celníky nezajímaly ty nažehlovačky, tak ty celníky maďarské nezajímala ta trička. Oni ti zlí mozkomorové asi čekali na nějaký důležitější zásah.
Já vím, že píší o poněkud volnějších létech, ale když já ty tvrdší nezažil. Já prostě zažil dobu, kdy jsme byli při přechodu hranic hodně vyděšeni, kdy jsme si po koupi trička v Budapešti připadali jako „protistátní živlové“, ale ono to nebylo tak zlé. Oni ti celníci asi hledali něco jiného, než byl ten náš kontraband. Ty ptákoviny, které jsme „pašovali“, nikoho nezajímaly....
Při přechodu hranic do Maďarska v roce 1988 jsem byl tak trochu vyděšený. Vyděšený z toho, co jsem o výletu do zahraničí slyšel, vyděšený z toho co jsem slyšel o celnících a jejich praktikách. A přitom jsem netušil (díky věku to bylo pochopitelné), že nás jen někdo straší. Vždyť strach je ten nejlepší způsob, jak ovládnout člověka...
Dnes už nehrozí to, že budete muset v Polsku či v Maďarsku nakupovat trička a na hranicích je schovávat. Už vás totiž nikdo nestraší tím, že z toho budete mít nějakou polízanici. Ale rádi vás vyděsí něčím jiným... Vyděšený občan je totiž tím nejlepším voličem. Jen je důležité přijít na to, jak občana nejlépe vystrašit. Co třeba Eurem, Ruskem, kanálem Dunaj – Odra, Islámem, Řeckem či komunismem? Přeji hezký večer.
Pavel Nitka
Není klaun jako klaun, aneb Jak jsem přišel ke strachu z klaunů

Psal se rok 1977 a v našem městečku zakotvil malý cirkus. Bohužel pro mně... Netušil jsem, že ve mně propukne coulrofobie.
Pavel Nitka
Jaký to je milý dědeček aneb Stářím moudrost nezískáš...

Vždyť určitě celý život pracoval, staral se o své blízké, jedl jen kvalitní potraviny a nikdy na veřejnosti nemluvil sprostě. Dokonce i mouchám vyrobil ve své dílně krmítko...
Pavel Nitka
Jak jsem potkal samomluvce

A nejen já, určitě jste ho potkali i vy. Sedí sám někde na zastávce a mluví. A někdy i trochu křičí...
Pavel Nitka
Já bych ty roušky zavedl navždy!

A když už, tak absolutně pro všechny, kojence nevyjímaje. Ať si na to ti človíčci zvykají pěkně ze startu...
Pavel Nitka
K čemu ti lidé vůbec jsou aneb Do fabriky s nimi...

Senátoři škodí, poslanci se perou, novináři lžou, učitelé se válejí doma a meteorologové nám v lednu oznamují, že je zima. A to všechno za naše daně! To se musí změnit...
Další články autora |
Turek jel rychlostí přes 200 km/h a fotil se u toho. Policie věc prošetřuje
Europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě) se na svém účtu na Instagramu pochlubil fotkou, ze které...
Po rychlé jízdě zemřel řidič v hořícím autě. Turek spekuluje o krvi na rukou médií
Hasiči v Brně v pondělí našli v hořícím voze mrtvého muže. Podle prvotních informací jel vůz po...
Dan Bárta si traumaticky poškodil sluch, J.A.R. přesouvají vyprodané koncerty v Lucerně
Populární kapela J.A.R. musela přesunout na jiný termín dva vyprodané koncerty v Lucerna Music Baru...
Jednání o míru jsou v kritické fázi, řekl Trump. Rubio rovnou naznačil konec
Sledujeme online Americký prezident Donald Trump v pátek naznačil, že USA zastaví mírové rozhovory, pokud Rusko nebo...
Papež František zemřel. Bojoval s nemocemi, bylo mu 88 let
Papež František v pondělí ráno zemřel. „Drazí bratři a sestry, s hlubokým smutkem musím oznámit...
Nedorazil ani jeden ministr. Skandální, pohrdáte opozicí, zlobil se Králíček
Poslanci měli ve čtvrtek ráno projednávat pravidelné interpelace na členy vlády. Měli, ale ani...
Jeseník zažil unikátní porod. Dítě přišlo na svět v neporušeném plodovém vaku
Jen zhruba jedno dítě z 80 tisíc se v České republice narodí v neporušeném plodovém vaku a právě...
Odvolejte šéfa ČT, vyzývají osobnosti. Výzvu podepsal Pithart, Hutka či Topol
Občanské iniciativy Vraťte nám stát! a Milion chvilek pro demokracii vyzývají Radu České televize,...
Kolemjdoucí našel u plotu firmy v Pelhřimově mrtvolu, zřejmě hledaného cizince
Náhodný svědek našel ve čtvrtek ráno v Pelhřimově tělo muže bez známek života. Podle prvotního...
- Počet článků 685
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1637x
Nezávisle závislý nádeník, píšící jen tak pro potěšení.
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
- Zdeněk Volný - Oko chiméry
- Zdeněk Volný - Dračí dny
- Jules Verne - Všechno
- Bernard Werber - Tanatonauti Cestovatelé za hranici smrti
- Bernard Werber - Říše andělů