- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
v danou chvíli mrzí, ale po letech se dá zužitkovat jako skvělý námět do blogu. Tak jen tedy houšť a větší kapky
A čo si sůdruh vojak predstavujětě pod takým hentým oným výrazom -,,sranda"... Byla to pakárna, ale bylo nám dvacet... V.Kroupa
že jste nebyl tak špatný voják a že jste měl taktické myšlení mne tak moc, jako ženu, neoslovilo. Že člověk blábolí, když má mluvit, to zcela chápu ... má s tím dost vlastních zkušeností.
Píšete příjemně, díky.
Čekám na další recenzi ... krásně se u nich vzpomíná . Nemáte v plánu Merle : Muži pod ochranou nebo třeba Malevill? :).
Omlouvám se, ale ty knížky jsem nečetl... Takže mám mezeru a recenze nebudou....
Díky... Chtěl jsem, aby to bylo trochu vtipné, ale nenapsala jste, jestli se vám to líbilo...
Já jsem zásadně nosil klíče se lvíčkem pověšené na rukověti bodla a jednu tu patronu ze šňůr mám na klíčích doteď. Sebral jsem jí při poslední službě na péešce v Seredi. Taky jsme tam měli takového kokůtka lampasáka, co když se mu něco nelíbilo, tak přišel na rotu a zařval ,,požární poplach". Všechno jsme potom museli vystěhovat ven před barák - bydla, skříňky, skříně z šatny - krom skladu zbraní všechno. No, byl to blb no... Čau V.Kroupa
Čau Vláďo...
Já si tu vyleštěnou patronu domů nepřinesl... Já domů nosil ty ostré, co zbyly na střelbách... Ale znal jsem kluka, který si domů jako suvenýr donesl klíče od skladiště zbraní i s tou pečetí!!!! A nadávkem k tomu nárameníky toho protivného majora...