- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Byl jsem v 90-ém roce na 7 týdnů nabrigádě v pivovaru v Ostravě. Tehdá se tam ještě nekontrolovatelně chlastalo - denně 15 piv a to každý den. Pak jsem se vyspal a znovu na šichtu. Pivo mi dodnes chutná!!! Jiné je to s rumem - dnes tuzemákem - toho jsem se jednou přepil a od té doby ho nemusím. Ale přitom slivovice jsem se taky přepil a žádný odpor jsem nezískal. Tak nevím jak to je.
Taky nevím s tím pivem je to jasné:hýbali jsme se a pili jakž takž s mírou. Ale proč jedna aromatická pálenka to udělá a jiná ne? Třeba ta opice po rumu byla víc devastující než ta slivovicová
Soudě podle některých zasloužilých zaměstnanců ač obklopeni spoustou piva i po letech měli zdravý splávek, ani birgárníci nebyli zasaženi nechutenstvím i když jim samozřejmě chybělo rozvážné tempo a vnitřní disciplína
v čokoládovně to samé. Pekárna Michle - výroba Metro desertu. Svačit umělou čokoládu po lžících a zapíjet to rumovou trestí nebyl dobrý nápad
Já takhle už 20 let nepiju burčák. Byli jsme na poli kousek od vinných sklepů a ještě s jedním spolužákem jsme se tam na půl dne zašili. Zrovna měli burčák, my jsme jim něco málo pomohli a oni nám nalívali a nalívali a nalívali. Říká se, že člověk má každý rok vypít tolik burčáku kolik má krve. Radí všem, nezkoušejte to stihnout za půl dne
My jsme byli taky na mrkvové brigádě, tahali jsme ji ze země, aby se nepoškrábala od strojů, první jakost. Pár kluků jí zkonzumovalo tolik, že pak bylo podezření na žloutenku.
Ač skrytě... přesto jsem o tom psal! Já jsem žlutý ještě dnes!
Autor