„Hele táto, Pája Poulíčků odchází z televize!“

„Jsou toho plné noviny. Prý se chce posunout někam dál!“

„Ty už zase čteš ten bulvár? Co je komu do nějakého Poulíčka? Sportu nerozumí a tak ať si jde."

„Jak to, že nerozumí? Vždyť on dělá sportovního novináře od Novy založení! A to už je nějaký pátek. Vždyť v době když začínal, byly našemu mladému tak dva roky!"

„No ty tomu tak rozumíš, copak se dá něco naučit v redakci, kde sportu rozumí jen o něco málo více než ty? Ty si vůbec nedovedeš představit jaké boty ten člověk v televizi udělal!"

„Jaké boty? Vždyť ten chlapec musí sportu rozumět! Tady v rozhovoru píše, kolik sportů aktivně provozuje a některé z nich dělal dokonce na vrcholové úrovni! To je přece člověk na svém místě! Kolik sportů děláš, tolikrát jsi sportovním znalcem!"

„Krasobruslařka promluvila! Ty chodíš v zimě s mladým na rybník, učíš ho piruety a taky se necpeš Vichnarovi do komentování trojitých skoků Tomáše Vernera. On sice nastoupil do Novy při jejím vzniku a stal se jednou z jejích ikon, ale taky se stal jedním z největších amatérů v komentování jakéhokoli sportu. Má jen obrovské štěstí, že si Nova drží po celou tu dobu ještě jednoho amatéra a tak tolik nevyčuhuje z davu."

„Táto ty jsi zlý! On se tak snaží, Železný mu dokonce dal vlastní pořad a dokonce alternoval s Rosákem v Bingu! Jeho Kolotoč je dodnes legenda!"

„Legenda možná u tebe a u té slípky, co s ní nakupuješ v sámošce ty blafy, ze kterých by nevařil ani ten Babica, či jak se ten novodobý Sváťa Kuřátko jmenuje. Ono se sice v televizi objevuje čím dál víc ptákovin, ale Kolotoč bude stále mezi těmi největšími úlety. A co se týká Binga? Může být rád, že jen alternoval, vždyť ještě dnes houfy státních zástupců řeší čachry v tomto veledíle!"

„Ale táto, jak můžeš něco takového říct? A co ten jeho sport? Vždyť on dělá snad všechno, na co si jenom vzpomeneš! Možná, že až to zabalí na té Nově, tak si dá pauzu a zajde si zaplavat přes ten kanál, co ho pokořil ten Venclovský!"

„Tak ten jeho sport mi nepřipomínej. Byl jsem jen pár měsíců doma z vojny, ještě jsem si pamatoval jak bylo tvrdé lékařské vyšetření při odvodu a tento vrcholový sportovec se v televizi chlubil modrou knížkou! A když potom komentoval prvoligový zápas naopak, tak jsem pochopil proč tu modrou dostal."

„Takže ty si táto myslíš, že za těch patnáct roků na obrazovce nic nedokázal?"

„Ale to ne, rozhodně dokázal dostat k obrazovkám i takové sportovní nedouky jako jsi ty. A dokonce i Stáňa od naproti alespoň na chvíli věděla, že se při fotbale neplave a že se hokej nehraje s oštěpem. V tom má větší zásluhy, než Miroslav Tyrš na tělovýchovu vůbec! A co vlastně bude dělat dál, to tam taky píšou? Půjde dělat k dopravnímu podniku revizora, nebo skončí někde v továrně?"

„Prý jde někam do reklamy a taky dělat to píár, nebo co."

„Tak to mu přeji hodně štěstí. Jen doufám že už nebude komentovat nějaký sport, těch patnáct let stačilo! Ale on se určitě uplatní i jinak"

„Já věděla táto, že nejsi zase tak zlý. Víš co? Budeme mu držet palce spolu a dáme si k tomu nějaké dobré víno."

PS. Doufám, že se Pavel Poulíček při čtení tohoto článku neurazí. A taky podotýkám, že případnou žalobu neustojím. Nejsem totiž zaměstnán v žádném bulvárním plátku. Přeji hezký večer.