Banánová republika? Ale kde, Česká republika!

Banánových republik je po světě přehršel a používaní tohoto slovního spojení zatím (kupodivu) není na indexu. Ale Česká republika je jen jedna!

Tak za prvé… Milí němečtí novináři, používat při jakékoliv zmínce o České republice slovo banán je opravdu velmi nevhodné! Fronty na toto exotické ovoce se u nás už dávno nestojí a zákon o maximální vzdálenosti dvou banánových konců s ohledem na současné pojetí Pythagorovy věty, který přijala vámi ovládaná unie, jsme vzali na vědomí! Tak co vlastně chcete?

Vlastně jo… Vy vidíte tu banánovou republiku v tom, jak to tady právě teď vypadá! Jenže i tady vás, mojí milí němečtí žurnalisti, musím zklamat! To, že u nás momentálně probíhá nějaké to podivuhodné politické pnutí, nemá s nějakou banánovou republikou nic společného. Tohle je totiž jen a jen naše specialita!

Dalo by se říci, že tento stav vypukl už v dobách rozdělení toho glorifikovaného Občanského fóra, kdy jeden nesmírně populární politik založil dnes tak zatracovanou politickou stranu. Ale to není pravda, protože to šílenství, jehož další (a nikoli poslední) kapitolu právě sledujeme, začalo už mnohem dříve. Začalo už v dobách, kdy si někteří lidé ze dne na den uvědomili, že už nejsou komunisté, ale že se s nich stali antikomunističtí bojovníci.

A tak se lidé, kteří měli díky svým bývalým funkcím, díky funkcím svých příbuzných či funkcím lidí, kteří jim něco dlužili, dostali k informacím a díky bývalým vekslákům (vlastně jejich penězům) se dostali k lizu. K tomu opravdovému lizu!

Z těchto osob se pomalu začali stávat šedé eminence politických stran a časem se jim začalo říkat kmotři. Kupodivu se tito tzv. kmotři začali jako pijavice přisávat na tu nejpopulárnější stranu, kterou vedl ten nejpopulárnější politik.

Jenže kupodivu v této (a právě proto ne banánové) zemi, se o tom všeobecně vědělo. Tady se o různých machinacích se státními a časem i evropskými finančními prostředky mluví už více než dvacet let v kdejaké čekárně obvodního lékaře, v kdejaké frontě u pokladen supermarketů či v kdejaké hospodě.

Vážení němečtí novinoví pisálkové, my tady nejsme žádná banánová republika, nýbrž republika plná neskutečně odolných lidí, které nějaká aféra s korupcí nejvyšších státních představitelů či aféra neoprávněného zaúkolování tajné vojenské služby nemůže překvapit! Občané České republiky jsou zvyklí na to, že mohou očekávat nějaký ten politický průšvih, oni jen netuší, kdy se dostaví a jaký bude mít rozsah.

My v této krásné středoevropské zemi žijeme prostě jinak, než žijete vy v tom perfekcionalistickém Německu. Prostě jsme si za ta dvě desetiletí zvykli na to, že je s námi všemožně oráno a jen sníme o tom, že bychom se mohli i my jednoho dne stát těmi oráči. Třeba vyhrát ve Sportce a…

Na nějaké policejní zátahy přímo na Úřadu Vlády ČR sice zatím zvyklí nejsme, ale i na to si časem nějak zvykneme. Vždyť život v této zemi se pro běžného (politicky nečinného) občana podobá nějaké zvláštní loterií. Občan se dívá na politický výkvět státu a může si jen tipovat, koho příště napráší nějaký už obviněný politik a kdo skončí v (nekonečně dlouhé) vazbě. Jen ti bookmakeři to zatím nepochopili a zatím nevypisují kurzy… Neznám totiž zajímavější hazard, než sázky na zatčené politiky.

Takže milí němečtí novináři, strčte si to banánové označení za svůj opeřený klobouk a smiřte se s tím, že my tady prostě žijeme jinak! My máme své zkorumpované politiky rádi a proto je už více než dvacet let volíme!

A všem ostatním (neněmeckým) novinářům a čtenářům přeji hezký večer