Na prahu ústavní konfrontace mezi Bílým domem a Kongresem

Považuji za poučné sledovat i tak suchou záležitost jako je právě rašící ústavní krize v USA

Je téměř jisté, že srážka mezi prezidentem a zákonodárci  - nyní, kdy Demokraté kontrolují obě komory amerického Kongresu, je nevyhnutelná. Záminkou je dva roky se táhnoucí případ devíti okrskových prokurátorů, které Bushova vláda propustila ze služeb. Justiční výbor Sněmovny reprezentantů vytrvale žádá ministra spravedlnosti Alberta Gonzalese o vydání dokumentů, na jejichž základě byli tito prokurátoři propuštěni. Kongres se snaží zjistit, zda propuštění byli nahrazeni "věrnými Bushisty" protože byli ochotni rozjet vyšetřování volebních podvodů, z nichž různí aktivisté stranící Demokratické straně Bílý dům obviňují.

Jmenování a propouštění prokurátorů je plně v pravomoci prezidenta.  Kongresmani - a nejen Demokraté - tvrdí, že šlo o vyhazov z politických, a nikoli profesních důvodů a že prezident je proto povinen Kongres informovat o detailech. Bush - přesněji elaborát právních expertů Bílého domu - tvrdí, že prezident pouze využil svých exekutivních práv, a Kongresu do toho nic není.  

Justiční výbor Kongresu přesto nařídil šéfovi štábu Bílého domu Joshua Boltenovi, aby vyžadované dokumenty výboru doručil a zároveň předvolal k výslechu bývalou poradkyni Bílého domu Harriet Miersovou. Jak Bolten tak Miersová se odmítli nařízení podrobit na základě prezidentova exekutivního privilegia, kterým jim vyhovět Kongresu zakázal. Justiční výbor proto odhlasoval - přesně podle stranické příslušnosti 22 ku 17 - že se oba předvolaní dopustili "opovržení Kongresem", za což mohou být uvrženi do vězení až do konce pravomočního období tohoto Kongresu. Alberto Gonzales byl Justičním výborem vyslýchán v úterý několik hodin, kdy čelil řadě - někdy velmi vágních - obvinění z neupřímnosti, vyhýbavosti a neschopnosti zvýšit "nízkou morálku" zaměstnanců Ministerstva spravedlnosti.

Mluvčí Bílého domu reagoval poměrně uměřeně když řekl, že "jde o pokus způsobit zcela zbytečnou silovou ústavní konfrontaci." Podle zákona musí nyní předseda Sněmovny předat případ státnímu zástupci ve Washingtonu, který musí svolat Velkou porotu aby rozhodla zda zahájit vyšetřování. Bush pohrozil, že nařídí státnímu zástupci, aby případ odložil na základě precedenčního rozhodnutí z roku 1984, že žalobu "pohrdání Kongresem" nelze vznést na prezidentovy poradce  v době, kdy je prezident zplnomocněn jednat v rámci tzv. "výkonných privilegií", která mu Kongres odhlasoval po jedenáctém září.

Republikánský kongresman F.Sensenbrenner, prohlásil celou záležitost za nafouknutou a doporučil Kongresu, aby se rovnou obrátil na soud s žalobou, která by prezidentova privilegia zneplatnila. V osmdesátých letech soud již podobně rozhodl, když nařídil prezidentu Reaganovi, aby poskytl Kongresu ve sporu s Agenturou pro ochranu životního prostředí.

Demokraté to ovšem vidí jinak. Viní prezidenta Bushe, že si přivlastňuje příliš mnoho moci. Kongresman z Massachusetts William Delhaunt rovnou prohlašuje, že Bushova privilegia ohrožují samotné principy americké demokracie. Tentokrát se k němu přidal i předseda Senátního justičního výboru, pennsylvánský Republikán Alen Specter, který se ptá : "může přežít ústavní vláda USA, když si prezident osobuje privilegium odmítnout kongresové požadavky?"

Specter navrhuje jmenování zvláštního vyšetřovatele, který by měl právo vyšetřit pozadí případů pohrdání Kongresem.  Tato zvláštní funkce ovšem utrpěla značnou ztrátu prestiže  nejdříve vyšetřováním případu Whitewater (aktivity manželů Clintonových) a nedávno pak v případě poradce viceprezidenta Cheneyho "Scooter" Libbyho, který byl nakonec odsouzen za něco, co se podstaty vyšetřovaného případu netýkalo a jehož trest pak prezident Bush milostí zredukoval.

Bude zajímavé toto střetnutí sledovat, do jaké míry budou obě strany ochotny riskovat ústavní krizi. Pak by musel zasáhnout Nejvyšší soud......