Proč se demokracie a lepší společnost nemůže plně uchytit je v tom, že pořád nechápeme strukturu řádu ve společnosti, jež je položena na více úrovních, živočišné, instinktivní, sociální, tradicionální, etnické a samotných charakterových potencionálech jedinců. Dále máme problém uchopit to v rozměru jak se vyvíjí lidská osobnost a sama společnost. Je to docela složitá kooperace, kde jednotný směr a volba určité společné platformy, tento systém nabourává a i proč se demokracie, ideologie ... .zde moc neuchytí ... . Lidská osobnost vzniká pomalu z ničeho má jen potenciál a k tomu aby se rozvinula, potřebuje bohaté prostředí různých dějů a chování. Společnost aby se vymezila potřebuje precedenty, tedy krize ... . Zde je potřeba nové myšlení vnímat společnost jako množinu dalších podspolečností, které mají odlišnější potřebu a tah dle svého naturelu. Obdobně se chová zdravý ekosystém krajiny, kde podspolečenství je les, rybník, remízek, louka a nelze k tomu přistupovat jako k monokultuře. Je potřeba vnímat že zde jsou lidi jež mají tah k víře a k Bohu, ke sportu, umění,vědeckému poznání, práci s lidmi, nebo jen pro své blízké ... .  Zde je potřeba se jinak naučit spravovat společnost, ne plošně a ne vytvářet jeden obraz člověka. Ostatně zde máme již velké krize a oběti v rámci minulého století, Hitler, Stalin, kolonializmus. Co je ještě nutné osvobodit se z dogmatu humanizmu, který vlastně umrtvuje rozvoj lidského charakteru, který potřebuje tréning mnoha zkušeností a krizí jež vytváří nakonec životní moudrost a osvícenější pohled na své okolí ... . Nelze všem vytvářet život v bavlnce. Samotný vyšší princip "žije" a rozvíjí se v člověku na základě jeho krizí a zkušeností z akcí a reakcí do momentu prohlédnutí ... .  Doba kdy stačilo řídit a vést společnost z hora již pominula.

Souhlas, podívejme se třeba na Švýcarsko, přímá demokracie a obecné referendum tam již funguje více než 700 let a jak to jde. U nás by to také šlo, ale to bychom museli mít správnou a platnou ústavu a ne takovou, která vyhovuje jen mocipánům.,např. zák.č. 1/1993 Sb. čl. 3  Prezident republiky není z výkonu své funkce zodpovědný. Samozřejmě, že nejde jen o prezidenta. Tím chci ukázat jaké nesmyslnosti jsou v naší ústavě zákotveny. A co volební zákony, to je to samé. Dále pak jde o jejich dodržování atd. Musel by tu být zaveden  pořádek a to odshora dolů. Sleduji vznikající a vzniklá hnutí, které mají ve svém programu přímou demokracii a obecné referendum.  Doufám, že nastane čas a v naší zemi se  pořádek.nastane  Je to otázka času.

Zde je potřeba uvědomit si tu skutečnost, že naše společnost si prošla naprostou destrukcí svých funkcí a to koordinací a vzájemné interakce různých společenských vrstev, dále přišla o zdravé jádro - motor společnosti, což je cosi jako elita ve všech oblastech společnosti, jež v sobě nese určitý standard a rozvoj, v oblastech zemědělství, průmyslu, vojenství, školství, umění ... . Nebyla zde tolerována odlišnost, samostatnost, odpovědnost, tvůrčí myšlení ... , jen loajálnost, patolízalství a přežití ... . Většina zde "zmasakrovala" menšinu,  jež bohužel nesla otěže a hnací sílu rozvoje společnosti . Rok 89 není rokem osvícení, jen rokem zhroucení tohoto stavu a následný pomalý proces odpoutání se od vedení za ručičku a převzetí odpovědnosti za svůj život a život svých bližních. 

Nemá smysl zde něco zavádět ze z hora, vytvářet stále nové zákony, neboť to tu všechno je máme nesmírnou záplavu zákonů a norem ... . Zde je dobrý předobraz chování lidí na silnicích ... . Zde to chce jen čas, nebo pořádnou krizi aby lidi po 40 letech pochopili jak tvrdě vznikají hodnoty a řád společnosti, nebo "vyměnit" 60%  populace :-).

idea rozšířená, ovšem vzhledem k charakteru dnešní společnosti  neuskutečnitelná. Vážně se tím zabýval Robert Dahl v konceptu demokratických transformací. Řecké městské státy byla první transformace, druhá transformace byly od 18. století parlamentní demokracie velkých států a třetí transformace je to, co se rodí.. Problémem je, že řecká demokracie byla demokracií jen co do systému "lidového rozhodování", ale ten lid byl velmi omezen. Hlasovací právo měl v těchto městských státech cca každý šestý a to především člen střední třídy, který byl vzdělaný a kultivovaný. Změnou na parlamentní demokracii se snížilo rapidně přímé rozhodování, ale rozšířilo se značně množství rozhodujících a zvětšily se spravované jednotky. Vzhledem k velikosti současných státních celků (EU) a globalizaci problémů není možné rozhodovat v malých jednotkách, protože je potřeba rozhodovat o globálních věcech. Navíc není možné z procesu vyřadit nevzdělané a méně inteligentní, protože je to proti duchu našeho politického uvažování. Aby mohla v nějaké formě existovat přímá demokracie z všeobecným volebním právem, tak to předpokládá právně, politicky, ekonomicky a sociálně vzdělanou velkou většinu občanů, což u nás není.. V opačném případě se stane hlasování jen příležitostí na masáž davů jako jsme viděli v prezidenstké volbě..

Píšete, že „Morálním hazardem“ nazýváme cílené jednání, kdy následky nenese ten, kdo přijal špatné rozhodnutí, ale někdo jiný. A kdo ponese následky špatného rozhodnutí v přímé demokracii? Všichni občané? Nebo jen ta menšina, která to třeba bude platit, atd?

Docela se těším až se místo dvouset poslanců bude hádat 8 milionů voličů