Víkendová tisková zpráva ČSSD nám sděluje, že po výhře ve volbách zvažuje naše levice zavést povinnou rodičovskou dovolenou jak pro matku, tak i pro otce. Konkrétně tam stojí: "Navrhujeme uzákonit povinné dělení rodičovské dovolené mezi otce a matku. Zaměstnavatelé si musí zvyknout, že nejen žena je 'nespolehlivou' zaměstnankyní s 'rizikem' rodičovství…".
No rovnoprávnost mezi ženami a muži je hezká věc a já doufám, že ČSSD má již vymyšleno, jak to budou dělat s kojením. Možná by se zároveň měla uzákonit i jedna kojná do každé rodiny hrazená na pokladnu a pokud by nebyly místní, mohly by se vydávat dočasné zelené karty kojným ze zemí třetího světa – děti i tatínci na povinné mateřské by to jistě uvítali (dokonce by se tím možná i vyřešil problém se snižující se porodností).
No konec srandy, tento hloupý návrh, který bude zřejmě brzo ze strany ČSSD dementován (stejně jako ten s parazitujícími živnostníky), byl myšlen vážně. ČSSD se podobně jako další levicové strany v EU snaží o údajné odstranění nerovnoprávnosti mezi muži a ženami a údajně se inspirovala v tomto návrhu ve Skandinávii. Ano, nerovnoprávnost by neměla být a i hloupý návrh může být brán pozitivně.
Má to jednu vadu. ČSSD a potažmo levici všeobecně totiž nejde naprosto vůbec o zrovnoprávnění žen. Vzpomeňme si jen, že to byla právě ČSSD, která zmařila zavedení základního kamene rodičovské rovnoprávnosti mezi mužem a ženou a tím je střídavá péče. Střídavá péče funguje velice dobře právě ve Skandinávii, na kterou se naše levice tak často odvolává. I přesto ČSSD zamítla návrh na uzákonění střídavé péče při hlasování v parlamentu s hloupoučkým odůvodněním senátorky za ČSSD Aleny Gajdůškové že“ kynologické příručky doporučují ponechání pejsků po rozvodu v péče jen jednoho páníčka…“ za což byla tato dáma dokonce navržena na žblebt roku.
Politujme jen děti levicových političek za to, že jsou považovány za pejsky a všimněme si, že to dokumentuje vztah těchto politiků (-ček) vůči faktické rovnoprávnosti mezi mužem a ženou. Veškeré návrhy ať už tuzemské nebo zahraniční se totiž věnují pouze oblastem, kde je možno získat nějaký materiální prospěch. Klasickým příkladem je návrh EK na uzákonění kvót pro ženy v dobře placených správních radách soukromých společností. Už jen odůvodnění, že ženy přinesou těmto firmám mnoho dobrého (jestli mysleli třeba takové Kristýny Kočí, Karoliny Peak či Vlasty Parkanové aj.) je poměrně hloupé. Správní rada soukromé firmy má dbát na to, aby vedení těchto firem konalo v zájmu jejich vlastníků a to si snad při vší úctě k EK dokáže vlastník sám.
Nemám v zásadě nic proti nějakým kvótám ve veřejném sektoru a v politice, tam by zastoupení žen mělo být jistě větší ale nařizovat soukromým osobám co mají dělat je, promiňte mi to, sociální inženýring. Všimněte si také, že ale nikdo nepožaduje kvóty tam, kde se peníze moc nehrnou, nikdo nechce kvóty na ženy do dolů, mezi dlaždiče či jako popeláře. Nikdo ale nechce kvóty ani tam, kde to dnes již vytváří problémy a to jest například v obludně feminizované justici a školství. Právě feminizovaná justice je pak následně problém při posuzování svěřeneckých sporů, kdy stále jen cca desetina otců dostane možnost vychovávat své potomky. Spolu s feminizovaným školstvím vzniká v době, kdy se rozvádí přes polovinu párů, obrovský problém v tom, že jsou celé generace pokřivené a bez mužských vzorů. Co se může pak ve výsledku stát ukazuje případ Breivik, o kterého se otec bezúspěšně sedm let soudil.
Střídavá péče není ideální ale je stále nejlepší řešení pokud oba rodiče chtějí a mají možnost se o děti starat. Ve skandinávských zemích se střídavá péče implicitně při rozvodu nařídí ve stejném rozsahu jak pro matku, tak i pro otce. Rodiče pak musí u soudu zvlášť prokazovat, proč se o dítě nemohou starat anebo proč by neměl ten druhý. U nás feminizované soudnictví díky levicovým politikům ČSSD neustále okrádá statisíce dětí o mužský vzor, že dokonce již existují konspirativní teorie, že to dělají socialisté schválně, neboť existují studie, že např. chlapci vychovávaní v ženské společnosti mají tendenci být více závislí na státních formách pomoci, jako jsou různé dávky apod. - čímž jsou tito občané v dospělosti lépe manipulovatelní (ten kdo pobírá nějaké dávky bude spíše volit toho, kdo mu je nabízí).
Takže pro mě je tento současný návrh ČSSD jen další z řady návrhů, který sice líbivě mává genderovou rovnoprávností, ale v pozadí je jen snaha uměle některým zlepšit kariéru. Až někdo z ČSSD či české levice podá návrh na uzákonění střídavé péče, pak budu věřit, že jim jde opravdu o rovnoprávnost mezi muži a ženami a nikoliv o laciné materiální výhody.
