Co nám o volbách říkají čísla?

Tak máme po volbách, strany, které se považují za vítěze již rozjely jednání o sestavení vlády.  Strany si jistě nechají zpracovat podrobné analýzy hlasování od profesionálních agentur, na to je dostatek času. Nicméně, co říkají volební výsledky a další čísla nám, voličům? Proč se konečné výsledky tolik odlišovaly od volebních průzkumů?

Ačkoliv volby velmi hrubě dopadly tak, jak bylo předpovídáno, rozdíl oproti odhadům je příliš výrazný a to ovlivní razantně sestavení vládní koalice (většina prognóz počítala s výrazným vítězstvím ČSSD, která měla sestavovat vládu za podpory KSČM).  Někdo tvrdí (např. Svoboda), že odhady byly tzv. cinknuté, tzn., že si je někdo zaplatil. Když se ale podíváme na rozdíly, tak je zřejmé, že nejvíce by asi musely platit ČSSD a ODS, nejméně TOP09 a VV jsou tak někde zhruba kolem původních odhadů (respektive  cca -1%). Správný byl též Svobodou kritizovaný odhad výsledků KDU-ČSL.

Ačkoliv je možné, že sem-tam se nějaký ten pokus o zaplacení volebních výsledků možná udál, je dost nepravděpodobné, že by agentury tolik riskovaly svoji pověst výrazným a jasným zkreslením odhadů. Jde totiž o budoucí zakázky a nikdo si nenajme agenturu s podezřelými výsledky průzkumů. Přesto je nadhodnocení ČSSD a ODS v průzkumech podivné. Může to být ale způsobeno metodikou a nezapočítáním prvovoličů do průzkumů, což naznačují i výsledky tzv. studentských voleb, kde právě TOP09 zaznamenala výrazný zisk a obě velké strany výrazný propad.

Osobně se ale domnívám, že zde šlo hlavně o značný pohyb nerozhodnutých voličů těsně před volbami a o rozhodování na poslední chvíli. To mohu potvrdit i osobně, spousta známých se v mém okolí ještě ve volebním týdnu rozhodovala např. mezi VV a TOP09. Výsledek pak odpovídal náladě části voličů těsně před volbami.

U pražských voličů byl očekáván výraznější zisk VV a jejich mírná převaha nad TOP09 a to především díky dlouholeté práci VV v komunální politice. Konečný výsledek tak zřejmě odráží náladu pražských nerozhodnutých voličů (mezi VV a TOP09) po dvou podstatných chybách VV v jinak dobře vedené kampani (stranické hlídky a zveřejnění obsahu smlouvy mezi stranou a kandidátem).

Dalším zajímavým úkazem je obrovský nárůst využívání preferenčních hlasů. Nejvíce preferenčních hlasů bylo uplatněno u ODS a TOP09, nejméně u VV. Tento fakt by naznačoval, že voliči sice volili stranu, která se jim líbila, ale nelíbili se jim už tak jejich kandidáti. Ostatně tento postup navrhovala řada iniciativ na sociálních sítích. Malý počet preferenčních skoků u VV také ukazuje, že voliči této strany mají zřejmě největší vliv na vytváření kandidátek díky vnitrostranickému hlasování a tudíž jsou převážně spokojeni s pořadím svých kandidátů.

Takže co říci závěrem? Voliči volili změnu ale s opatrností (volba nových stran částečně s politickými matadory). Ti co volili původní strany, volili také změnu (použitím preferenčních hlasů) ale v rámci své strany. Voliči volili osobnosti a elektronická média nabývají na důležitosti.

A poslední můj závěr: Masarykův národ má stále respekt ke své šlechtě. Knížepán totiž nahrazuje u spousty lidí potřebu vzhlížet k elitám a těch se nám pořád zásadně nedostává.