Stále se omílá "morální devastace" národa.

Přitom jako první s tím přišel Emanuel Moravec se svých pomluvách presidenta EB a snaze co nejvíc se podřídit rajchu. "Zbabělec Beneš, ČSR jako omyl dějin" a pod. Dodnes tuto teoriii zastávají sudeťáci a ti jimi koupení. Po r. 1948 se všeobecně pomlouvalo vlastenectví v rámci "proletářského internacionalismu" a vše z 1. republiky muselo být povinně špatné. Po r. 1989 to bylo vystřídáno "evropanstvím", vlastenectví bylo "fangličkářství" a "zatuchlá veteš" /výrazy VH/. Navíc jsme se měli omlouvat kdekomu za kdeco a stále cítit za něco vinu. Před několika dny zde byl ve zprávách článek, že učitelé mají u dětí potlačovat kladné vzpomínky rodičů na minulost s tím, že vše v minulosti zde bylo špatné. Kdo se projeví jako vlastenec, okamžitě dostane nálepku xenofoba a nacionalisty.

Největší morální devastace národa probíhá právě teď!!!!!

A jak si myslíte, že budou dějiny za 74 let hodnotit letošní rok?

Výčitky směřovat do Londýna a Paříže.

Po nás "mezinárodní společenství" chtělo, abychom kapitulovali, tak si to pak muselo vybojovat samo. O morální devastaci, samozřejmě své vlastní, by měli uvažovat Britové a Francouzi.

Jugoslávie se ve stejné situaci v roce 1999 bránila a co z toho má?

Re: Výčitky směřovat do Londýna a Paříže.

jaka Jugoslavie?

Trochu relativního černého humoru

http://files.svejkovci.cz/200004080-1495a158fe/523421_415074138556219_824414799_n.jpg

Ještě dodatek

Klasický opačný příklad je chování Finska, také mohli rovnou odevzdat Karélii Stalinovi ale okupaci by se zřejmě stejně nevyhnuli, neboť stalinovo ultimátum požadovalo stejně jako v případě ČSR značné oslabení armády. Byť dílčí okolnosti byly jiné, finové taktéž stáli proti daleko silnějšímu nepříteli bez šance zdánlivé na vítězství. Ukázali světu, že bojovat se dá. Nakonec sice Finové částečně prohráli ale uhájili nejen nezávislost a už se je nikdy SSSR nesnažil napadnout. Byli sice donuceni k jakémusi svazku s komunisty ale ponechali si faktickou nezávislost a díky tomu se dnes také žije ve Finsku mnohem lépe než u nás.

Příkladů je více a historie by byla jednoduchá, kdyby vždy větší a silnější vyhrál tím, že se mu slabší hned vzdá.

Re: Ještě dodatek

To je naprosto nesrovnatelné. Finové měli mnohonásobně kratší frontu, přihrávaly jim teréní podmínky vylučující sostředěné nasazení těžké techniky. Finská Mannerheimova linie byla hluboká až 90 km. Ve velkém používali samopaly, které RA v té době vůbec neměla stejně jako protitankové pušky. Finská protitanková puška vz 39 měla ráži 20 mm a probíjela pancíř všech lehkých tanků. A navíc proti Finsku byly nasazeny druhořadé jednotky, protože ty nejlepší byly v tu dobu v Polsku. Řada vojáků byla ze střední Asie, z teplých krajů přijeli do zimního Finska v letních uniformách a hromadně umrzali. Rovněž Finům kdekdo pomáhal.

Srovnat Finsko a ČSR nejde.

chyby naší politiky

Zda se měla ČSR bránit, to nedovedu posoudit. Nicméně vnímám  fatální chyby politické reprezentace.

1. V průběhu r. 1938 mělo být Benešovi zřejmé, že pomoc Západu je nejistá. Měl jednat i o variantě b) tj. když Anglie a Francie nepomohou. Měl jednat ze Stalinem o podrobnostech pomoci ČSR, měl jednat s Jugoslávii a Rumunskem. Pomocí spojenců mohlo být varováno Polsko a Maďarsko k účasti ve válce. Jugoslávie mohla být rychle vyzbrojena americkými zbraněmi, když by se dohodla finanční pomoc od Židů a USA.

2. Propaganda ČSR měla se snažit více zastrašit Němce a dodávat odvahu občanům ČSR poukazem na kvalitu zbraní ČSR, Němcům mělo být dáváno na vědomí, že při chemickém útoku proti ČSR má naše armáda dostatek prostředků na odpověď. ( ČSR armáda měla významné zásoby otravných bojových látek).  Propaganda ČSR se samozřejmě měla snažit i získat německé demokraty na naší stranu, prezentovat nepřátelství ne v národní rovině, ale jako střet mezi diktaturou a demokracií.

Re: chyby naší politiky

3. Po Mnichovu někdo musel schválit politickou reprezentaci, která kolaborovala s nacisty, která jezdila jednat do Berlína, kdykoliv si Hitler zamanul a tam byla ochotna potupně čekat, až si hitler udělal na jednání čas, a nakonec i podepsali, co si Hitler přál.

Asi nebránit

československá armáda nebyla akceschopná kvůli spoustě fašistů, kteří byli aktivními vojáky (tzn. sudeťáci a Slováci-hlinkovci...oboje nespolehlivé fašistické elementy).

Tim pádem armáda nemohla bojovat. Kdyby se i při tomto stavu armády Československo bránilo, dopadlo by jako Polsko, Ukrajina, Bělorusko...spálená země, vyvražděné vesnice a města.

Hlavně nás zradila Velká Británie..."koktavý král"a Chamberlein, kteří v roce 1938 sympatizovali s Hitlerem. Tím pádem jsme neměli ani spojence (kromě Stalina a Beriji).

Re: Asi nebránit

jéžišku, to snad nééé

Největší chyba je, že se na to díváme jen z českého hlediska

a ne z hlediska celoevropského. President EB byl vynikající diplomat a měl dostatek informací o stavu politky i armád v Evropě. Jakou pomoc mohl od koho ve skutečnosti čekat? Francie byla na pokraji občanské války a kvůli obrovským ztrátám v 1. světové nebyla ochotna vést útočné akce. Britská armáda patřila k nejslabším v Evropě. V SSSR bylo těsně po čistkách ve velitelském sboru armády. Rumunsko a Jugoslávie byli spojenci jen proti ˇMaďarsku. Jestli měla zmizet německá hrozba z Evropy, bylo potřebné hlavně získat čas k dozbrojení a výcviku vojáků ostatních zemí. Přijetím Mnichova byl získán prakticky rok na přípravu - a to je hodně času. Šlo jen o to, jak toho času který stát využil. Některý více, některý méně, jinde se jen dál žvanilo. Pan president přinesl tu nejvyšší oběť: i za cenu toho, že bude nazýván zbabělcem a zahození všeho, za co bojoval a co celá desetiletí budoval. Obětoval vlastní stát ve prospěch nejen Německa, ale i těch, kteří nás zradili, /Pokračování/

Re: Největší chyba je, že se na to díváme jen z českého hlediska

Pokračování:   aby měli čas se na očekávanou válku s Německem co nejlépe připravit.

Bohužel u nás se vše posuzuje jen z našeho hlediska, málokdo je ochotný se na věc podívat i z nadhledu z celoevropského a celosvětového hlediska.

Díky za názory

Nechtěl jsem rozebírat toto téma po odborné stránce ale spíše té emotivně morální. Odborně to rozebrali lepší, namátkou zmíním velice dobrou publikaci Mnichovská dohoda , Bořivoj Čelovský.

Co se stalo nelze odestát ale na problém se dá dívat z mnoha stran. Někdy zdánlivě prohraná situace se může vyvinout v náš prospěch díky silám, o kterých nemáme ani zdání. Nevíme co by se stalo, kdyby von Oster svůj plán realizoval, třeba by vznikla jiná říše mnohem nebezpečnější s atomovými zbraněmi, třeba ne, třeba by dnes existovalo silné a prosperující multinárodní Československo.

Taktéž ale mohl Hitler vyhrát a nikdo z Čechů by už neexistoval.

Hlavní problém je, zda rezignovat na situaci a podvolit se nejmenšímu zlu a nebo se pokusit osud si řídit. Beneš zvolil odevzdání řešení problému jiným a pokud necháme problém řešit někoho jiného, musíme přijmout jeho pravidla.

Toť vše.

Re: Díky za názory

Potiz je v tom ze se na to divate prave jen a jen po emotivne moralni strance a servirujete to jako by to slo kompletne za Benesem. Ani prezident stabilni demokracie nema absolutni autoritu a uplna hovadina by mu nikdy neprosla. A i kdyby to byl chladnokrevny strateg mohl dospet k zaveru to vzdat ciste rozumovym rozborem.

Naprosto souhlasím.

Škody z morální devastace národa jsou horší, než materiální ztráty, nebo dokonce ztráty lidských životů. Následky vidíme v celém poválečném období a vidíme je i nyní. Nedělejme si iluze, případný nový vládce by tady měl velmi snadnou práci. Různí kolaboranti, služebníčci a vlezdoprdelkové by se jim sami hlásili, s vidinou alespoň nějakých pofidérních výhod. Na jednom blogu psal bloger o islámu. A napsal, že korán už má v knihovně, takže jeho vnuci mohou okamžitě konvertovat k islámu, on je připraven. Není to hrůza, nejímá vás děs, kam jsme se to dostali?

Re: Naprosto souhlasím.

V poválečném období žádné velké škody na morálce nebyly.

Nebylo možné se hájit

neboť Češi měli na triku ty bezbranné sudetské ženy a děti, zabité při těch demonstracích za samostatné Sudety či jejich připojení ať už v Rakousku či Německu na počátku r. 1919. Kytičky na jejich hrobečky vykonaly během dvacet let svojí práci.

Re: Nebylo možné se hájit

Ale jděte, pane rezjire, kolik bylo těch zastřelených bezbranných sudetských žen a dětí?