Dominanta Teplic

 Nad Teplicemi a jejich širým okolím se tyčí nepřehlédnutelná dominanta, která je zařazena mezi Tisíc míst Evropy. Je jí přírodní památka  Doubravská hora, jejíž siluetu dokresluje pozdně gotický hrad a renesančním opevněním v současné době obývaným radioamatéry a dalšími společnostmi a jednotlivci se zájmem o udržování  tohoto krásného místa.

 Stavbu hradu  na Doubravské hoře začal a roku 1483 dokončil vnuk husitského hejtmana Jakuba z Vřesovic Jan Ilburk. V r. 1488 se stal pánem Doubravské hory syn Jana Ilburka – Vilém. V r. 1507 si Vilém vyžádal u krále propuštění Doubravské hory z panství mosteckého hradu a získal ji do dědičného držení spolu s vesnicemi Trnovanami a Šanovem. Jeho syn Volf z Vřesovic založil pod hradem oboru obehnanou zdí. Postupně získal statky Teplice, Krupku, Kyšperk a mnoho dalších. Zemřel v r. 1569 a majetek rozdělil mezi manželku, bratra a dcery. 
Pro velké neshody a finanční potíže dědici brzy o hrad přišli. V posloupnosti držitelů hradu se vystřídala celá řada jmen, mezi nimi též Vilém z Rožmitálu, císař Rudolf II., Lobkovicové, Kaplířové. Až po r. 1590 s přechodem do majetku Vchynských se začala další významná část historie hradu. Po třicetileté válce byl hrad rozbořen císařskou armádou a opuštěn. Hrad byl zpřístupněn veřejnosti teprve konce 18.století, kdy zde vznikla ubytovna pro výletníky. V r. 1884 nechal na zřícenině majitel teplického panství Edmund Clary–Aldringen provést značné úpravy. K malé hospůdce zřízené v r. 1855 nechal v prostoru dřívějšího rytířského sálu vybudovat jídelnu a přistavěl ještě další místnosti sloužící restauračním účelům. Restaurace však koncem 19.století vyhořela.
Od konce 60. let slouží hrad zájmovým účelům. Nejprve zde začal působit SVAZARM, který svépomocí hrad upravil do současné podoby,  Jak říká památkář PHDr Vít Honys při těchto opravách vznikly ovšem některé necitliví zásahy do celkového vzhledu hradu.
„Naše radioamatérská organizace AVZO TSČ ČR Teplice hrad Doubravka (dříve SVAZARM) měla původně sídlo v n.p.SOMET, ovšem v roce 1965 musely z nařízení vlády organizace opustit podniky, tak jsme  si pronajali část prostor zchátralého hradu Doubravka, který jsme v roce1968. tento hrad od města odkoupili .V té době měla naše základní organizace cca dvě stovky převážně mladých členů, kteří se pustili do opravy hradu. Opravy byly financovány z prostředků ZO která je získávala s  hospodářské činnosti,hlavně s budování místních rozhlasů na vesnicích,později s výnosů vedlejšího hospodářství ZO a z podniku Radiotechnika Teplice. Část budov byla dostavěna v akci Z (na původních základech) v 70 letech minulého století,“ říká naší redakci Michal Bělohradský, předseda ZO  AVZO.
„Je ovšem zarážející, že to v téhle formě i tehdy mohlo projít, zřejmě to bylo tolerováno s odůvodněním, že se o hrad aspoň někdo stará - ilustrativní příklad zcela amatérské představy o rekonstrukci hradu, kdy vznikaly první soupisy státem chráněných památek od r. 1959 – 60,“ dodává k tomu památkář dr. Honys. Konkrétní tehdejší zdůvodnění (cca polovina 60. let 20. století) uvádí, že zřícenina hradu Doubravka je dokladem historického vývoje Teplicka a také příkladem vývoje pozdně gotického hradu s pozůstatky mladšího (pozdně renesančního) opevnění, současně také jako archeologická lokalita.
Hodnoty areálu hradu jsou tedy především vedle historické hodnoty ve výpovědní hodnotě, kterou poskytují pozůstatky středověké a renesanční architektury a opevňovacího systému, byť jsou dochovány v torzech a z velké části i skrytě v nedostupných částech (to platí zejména o archeologických situacích). K těmto hodnotám lze připočíst i náladové působení ruin opevňovacího systému dosud nezasažených novodobými dostavbami a zásahy. Zejména tyto části by měly být občasnou průběžnou údržbou chráněny před dalším rozpadem, devastací či nepovolanými zásahy. Stavební zásahy do hmoty především těchto ještě relativně autentických částí lze provádět v souladu s platným zákonem o státní památkové péči jen na základě závazného stanoviska výkonného orgánu státní památkové péče (o které musí vlastník předem požádat), v případě nutnosti i na základě provedení souvisejících odborných průzkumů (např. archeologický, stavebně historický).
Jak doktor Honys nadále doplňuje, z dnešního pohledu, kdy doceňujeme i mladší zajímavé vývojové etapy, má určitou hodnotu i období, kdy Doubravka ve formě ruiny se stala zejména od poloviny 19. století významným krajinotvorným prvkem a vyhlídkovým bodem ve vazbě na trávení volného času lázeňskými hosty, kteří pobývali v Teplicích. Byť v tomto období došlo v letech 1884 - 85 pod vedením arch. Ohmanna k poněkud diskutabilní, ale dnes již pohledově zažité historizující dostavbě severozápadní části hradu vč. západní věže pro účely - dnešními slovy - turistického ruchu a jeho zázemí , čímž se byla potlačena část atmosféry romanticky působící zříceniny - šlo stále o architekturu určité úrovně, kontrastující s charakterem stavebních úprav 60.- 70. let 20. století, užívající soudobé materiály a formy památkovému objektu neadekvátní (k usměrnění podobných zásahů existuje již od konce 90. let 20. století metodická příručka k péči o hradní zříceniny).
„Hrad se postupně celý rekonstruuje. V roce 2006 začala generální oprava historické části hradu Doubravka. Nad Rytířským sálem byly vyměněny všechny nosné trámy které nesou dřevěný strop, postupně byla vyměněna střešní krytina. Každý rok se mění část oken a dveří,“ podotýká Michal Bělohradský. Tyto práce jsou financovány Ministerstvem kultury ČR, krajským úřadem, magistrátem města Teplice, a AVZO Doubravka. Běžnou údržbu zajišťují členové ZO,a řada spolupracujících organizací jako jsou skauti, turisté, společenství přátel hradu Ostrý v čele s rytířem Brtníkem a další.
Jak jsem již nastínili, v současné době užívá hrad několik uskupení. Stěžejní je AVZO, což je vlastník areálu. Vedle něj je to sportovní klub SPONA a nakonec se zde konají setkání příznivců historického šermu. V plánu je zde i otevření kroužku Evropských bojových umění určeného pro všechny zájemce o historický šerm a způsob života našich předků. Tyto organizace konají v areálu hradu řadu kulturních a sportovních akcí pro širokou veřejnost.

Jednou z těch známějších akcí je prvomájový běh „Od prasátka k likéru“ který startuje v Teplicích u Pravřídla a končí na vrcholu Doubravské hory. Tuto akci pořádá SPONA. A to je jen malý výčet věcí, které se zde pro návštěvníky uskutečňují. 
„Jsme rádi, když sem lidé chodí a zapojují se do místního dění,“ říká Michal Bělohradský na závěr.

(Text, foto: Miroslav Neumaier)