U Zemana

Tak už je to i u nás. Hackeři se pokusili napíchnout Pražský hrad. Tam ale nikdo nebyl. Tak zkusili člun. Ten se potopil. Tak zkusili zámek v Lánech. A bingo! Byli tam oba.

Prezident se právě strašně nudil. Vládní prázdniny opravdu nejsou nic pro něho. Ještě štěstí, že jeho osobního tiskového mluvčího se netýkají.

Zeman: Ty moje ovečko chundelatá, ty vládní prázdniny nám byl čert dlužen. Podařilo se alespoň tobě někoho naštvat?

Ovčáček: Samozřejmě, pane prezidente. Na mě je přece spolehnutí.

Zeman: Když vy mladí máte ty svoje fejzbúky, tvitry a instantní gramy. To já si ani nemůžu ten počítač zapnout, aby na mě nevyskočila nějaká čuňačinka. A pak nemám mluvit sprostě. Ach jo ovečko, co budeme dělat? Teda kromě toho, že si dáme panáčka?

Ovčáček: Mám skvělý nápad, pane prezidente.

Zeman: Skvělý nápad? Ty ovečko? A jak bys k němu probůh přišel? Skvělé nápady tady mám přece odjakživa jenom já!

Ovčáček: To jistě, pane prezidente. Ale tak mě napadlo, jestli bych tím ministrem kultury nemohl být já? To by se možná šel Hamáček rovnou utopit. Divil bych se, kdyby teď nebyl někde u vody.

Zeman: Milý Jiří, je vidět, že ti moje škola velmi prospívá. Jednoho dne to po mně vezmeš, ale skutečně, proč by ses nemohl předtím trochu otrkat jako ministr kultury. Když nic jiného, tak alespoň zatneme tipec všem těm komediantům, co pořád hrají ty Václavovy slátaniny. Já jim dám Largo desolato!